04. 12. 2019
Polský historik Michał Pułaski, který se významně zasloužil o rozvoj česko-polských vztahů, získal v úterý 3. prosince čestnou medaili Františka Palackého. ...
14. 11. 2019
Co dnes s odstupem víme o sametové revoluci? Nestvořili jsme mýtus? Jsme demokracií, kterou jsme chtěli být, nebo odbočujeme jiným směrem? A co znamená 17. listopad 1989 pro generace narozené dávno po něm? Ptáme se v časopise A / Věda a výzkum.
07. 11. 2019
K výročí revolučních událostí roku 1989 se dnes vztahujeme úplně jinak než před 10 nebo 20 lety. Hovoří se o promarněných příležitostech a globální krizi liberálních demokracií. Je pro současný svět stále relevantní odkaz roku 1989? ...
31. 10. 2019
Historická věda se tradičně zabývala popisem a analýzou vládnoucích dynastií, bitev, válek a převratů. Výzkum každodennosti zůstával dlouho ve stínu „velkých dějin“. ...
17. 10. 2019
S posledními výsledky geofyzikálních studií v západočeském regionu seznamuje mezinárodní konference, která dnes začíná ve Františkových Lázních. ...
16. 10. 2019
Necelý měsíc před letošním třicetiletým výročím 17. listopadu 1989 by zaměření slavnostní přednášky z cyklu Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu jen těžko mohlo být jiné. ...

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce