semináře Ústavu termomechaniky dne 6. prosince 2019 ve 11:00 v „klubu“:
Cavitation and separation during water entry and exit, Alexander Korobkin, Professor in Applied Mathematics, University of East Anglia
Přijďte k nám ve dnech 12., 14. a 16. listopadu 2019, ať vidíte, na čem děláme! Více zde.
Máte zájem o kvalitní učební texty o mechanice kontinua z pera profesora Cyrila Höschla? Česká společnost pro mechaniku zdigitalizovala skripta z let 1973 až 1988...
 |
 |
Model Staroměstského náměstí v měřítku 1 : 270 posloužil k simulovanému útoku teroristů.
Vědci z Aerodynamické laboratoře Ústavu termomechaniky AV ČR si na modelu hlavního města vyzkoušeli útok sarinem v centru Prahy. Výsledky získané při tomto experimentu by při reálném ohrožení mohly zachránit lidské životy.
Poznatky základního výzkumu Laboratoře aerodynamiky prostředí vědci prezentovali také na mezinárodním stavebním veletrhu ForArch v Praze.
Zpráva z konference Turbomachines 2018
Rozmach obnovitelných zdrojů přináší do energetické soustavy proměnlivé výkony. Dosavadní zařízení v elektrárnách na to nejsou stavěná a cenově dostupná technologie velkokapacitních úložišť dosud není k dispozici. Proto je aktuální výzvou pro energetické stroje flexibilní provoz. Společné řešení hledají špičky energetického průmyslu, které se 25. září setkaly na pražské konferenci Turbomachines 2018.
Do diskuse, která na konferenci následovala představením výsledků z výzkumu, svou expertizu přednesli například Ján Štuller, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku nebo Jiří Plešek, ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky.
Celý článek
I přes nedostatek financí na výzkum se v českých laboratořích zrodil nápad, který se možná zapíše do dějin transplantací. Umělé hlasivky na míru. Pomáhat by měly lidem, kteří přijdou o hrtan, často v důsledku operace kvůli nádorovému onemocnění. Jen v Česku jich je kolem sto padesáti ročně.
Ústav termomechaniky AV ČR byl důležitým partnerem vynálezu v prověření toho, zda návrhy replik vokálního traktu a lidské hlasivky skutečně zvládnou produkovat hlas v požadovaných rozsazích.
Ing. Jiří Plešek, CSc., předseda Komise pro energetiku AV ČR a ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR, byl hostem ČT 24 v debatě o budoucnosti jaderné energetiky. Rozhovor můžete zhlédnout zde: 90’ ČT24 Jak se budou v Česku stavět nové jaderné bloky: Alternativní metody získávání energií - Jiří Plešek
Související příspěvky:
90’ ČT24 Jak se budou v Česku stavět nové jaderné bloky: Budoucnost jaderné energetiky v Česku - Jiří Gavor a Jiří Plešek
90’ ČT24 Jak se budou v Česku stavět nové jaderné bloky: Budoucnost jaderné energetiky v Česku - Jan Rovenský
Mnohé přírodní materiály už posloužily vědě jako zdroj inspirace a vodítko k převratným objevům. Nejinak je tomu i u lidské kůže. K čemu může být dobré zkoumání jejích mechanických vlastností a zvláště elasticity?
"Vytvořili jsme speciální sondu, které říkáme neinvazivní, protože pracuje pomocí ultrazvuku,“ popisuje v Magazínu Leonardo Zdeněk Převorovský z Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR.
Přesnější operace kůže a po operaci rychlejší hojení řezné rány. Toho by mohla dosáhnout unikátní sonda českých vědců, kterou sestavili v Laboratoři nedestruktivního testování pod vedením Ing. Zdeňka Převorovského, CSc. z Ústavu termomechaniky AV ČR. Pomocí ultrazvuku chirurgům pomáhá zjistit místo s největší pružností kůže a tedy i to, kde je nejlépe vést řez.
Výzkum elasticity lidské kůže je zaměřen na vývoj inovativní metody pro hodnocení změn jejich mechanických vlastností. Součástí výzkumu je vývoj měřícího systému s unikátním zatěžovacím přípravkem, který umožní provádět komplexní měření kůže. Tento systém vynalezli vědci v Ústavu termomechaniky AV ČR v Laboratoř nedestruktivního testování pod vedením Ing. Zdeňka Převorovského, CSc. Vědce zajímá pružnost kůže a její anizotropie. Anizotropie je velmi důležitá například v chirurgii. Správná volba směru chirurgického řezu zajistí rychlejší hojení rány. Kůže mění své vlastnosti věkem, hydratací, teplem, vlivem kožních nemocí anebo UV zářením.
Reportáž můžete zhlédnout v pořadu Věda 24.
Vědní obor biomechanika hlasu se velmi dynamicky rozvíjí. Analýza generace zvuku hlasivkami a jeho šíření vokálním traktem, lebečními kostmi, měkkými tkáněmi lidské hlavy až k percepci zvuku příslušnými mozkovými centry představuje složitý komplexní problém.
Poznatky z problematiky základního výzkumu tvorby a produkce lidského hlasu vedoucího k návrhu konstrukce umělé hlasivky vznikly ve spolupráci Fakulty strojní ČVUT s Ústavem termomechaniky AV ČR, v.v.i, Ústavem makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., První lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a s Ústavem biofyziky, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Umí věda nahradit lidský hlas? Implantátů a transplantátů je stále víc, ale jak je to s umělými hlasivkami? Poslední pokroky v oblasti umělých hlasivek představuje v Magazínu Leonardo Ing. Jaromír Horáček, DrSc. z Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky.
Doc. Ing. Miroslav Sedláček, CSc. z Českého vysokého učení technického v Praze byl nominován na Evropskou cenu pro vynálezce roku 2016. Nominaci získal v kategorii „Výzkum“ za vynález bezlopatkové kapalinové turbiny (také odvalovací turbíny). Prestižní vyznamenání uděluje Evropský patentový úřad a výsledky budou zveřejněny 9. června 2016 v Lisabonu.
Vynález turbíny je výsledkem celoživotního úsilí Miroslava Sedláčka, na němž se podílel také prof. Ing. František Maršík, DrSc. z Ústavu termomechaniky AV ČR a slovenský vědec doc. Ing. Stanislav Hostin, Ph.D.
© 2008 – 2018 Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i. 
