Sociologický ústav na letošním Týdnu vědy a techniky AV ČR nabídne nabídne řadu tématických přednášek našich vědkyň a vědců. Tématem letošního ročníku TVT je Dotkni se vědy. Akce proběhne ve dnech 1.–15. 11. 2014.
Naši návštěvníci se mohou zaregistrovat zdarma do knihovny v našem ústavu, každý přitom v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR obdrží publikaci z produkce ústavu dle vlastního výběru. Nabídneme také deset různých přednášek, jimiž se zejména žákům a žákyním středních škol, ale i jednotlivcům, snažíme odpovědět na otázku, jaká je naše společnost a jaké si můžeme klást otázky. Termíny jednotlivých přednášek budou upřesněny po domluvě se školními skupinami. S dotazy se obracejte na Tiskové a ediční oddělení (e-mail: tiskove@soc.cas.cz, tel.: 210 310 596).
V nabídce jsou následující přednášky:
Veřejné mínění a jeho výzkum v době normalizace
Marie Dlouhá, Martin Vávra
Výzkumy veřejného mínění byly prováděny i v období před rokem 1989. Poté, co komunistický režim v padesátých letech sociologii zlikvidoval, začali si někteří jeho činovníci uvědomovat potřebu zjišťovat, co si běžní lidé myslí a co dělají. Ve srovnání s dnešní dobou byl ovšem výzkum názorů veřejnosti jinak organizován a také se zaměřoval na odlišná témata. Výzkumy prováděné nejdůležitější institucí v této oblasti, Ústavem pro výzkum veřejného mínění, byly přísně kontrolovány orgány Komunistické strany – byla stanovována jejich témata, schvalovány závěrečné zprávy se závěry výzkumů. Výsledky nebyly ve většině případů zveřejňovány.
Tyto výsledky se ovšem zachovaly do současnosti a stejně tak je možno zaznamenat svědectví řady lidí, kteří v UVVM pracovali. Díky tomu můžeme nahlédnout do myšlení obyvatel „Husákova Československa“ – jak těch, kteří odpovídali na otázky v dotaznících, tak i těch, kteří tyto dotazníky připravovali.
Rajské zahrady velkoměsta nebo socialistický přežitek? Zahrádkové osady v Praze
Petr Gibas
Věděli jste, že zahrádkaření v koloniích má vice než stopadesátiletou tradici? Že zahrádkové osady najdeme ve všech velkých městech Evropy od Finska po Itálii, od Británie po Slovensko? Přednáška v krátkosti představí historii městského zahrádkaření a ukáže, proč lidé ve městech zahrádkaří, proč si pěstují vlastní rajčata v době, kdy je možné veškerou zeleninu i ovoce bez problémů koupit v supermarketu, a proč se ve volném čase tolik věnují své malé zahrádce, když by mohli jet na dovolenou k moři. Ukážeme si, že zahrádky jsou součástí domova ve městě, že představují způsob, jak si město zabydlit, a že pro mnoho lidí mohou být domovem možná víc než jejich vlastní byt. A když bude čas, představíme si i společenské a ekologické přínosy (a možná negativa) zahrádkaření pro město a jeho obyvatele.
Kdo se o nás postará, až zestárneme?
Radka Dudová
Informace, že česká populace stárne, je často slyšet z médií i z úst odborníků a politiků. Opakují se zprávy, že starých lidí přibývá (a dále bude přibývat), zatímco mladých ubývá; že v budoucnu nebude mít kdo důchodce živit a starat se o ně, až to nezvládnou sami; a že si máme raději na důchod sami spořit, jelikož důchodový systém již nebude fungovat. Co ale stárnutí populace skutečně obnáší? Je to opravdu taková hrozba, či v něm lze vidět i něco pozitivního? A neznamená stárnutí něco jiného pro muže a pro ženy? Přednáška se zaměří na problematiku stárnutí populace z pohledu důchodového systému a z pohledu péče o nesoběstačné seniory. Ukáže mimo jiné, proč ženy získávají nižší důchody nežli muži a proč jsou to ony, které se častěji než muži starají o své staré rodiče.
Network society aneb jaký vliv mají na naší společnost komunikační technologie?
Martin Buchtík
Představíme několik klíčových změn společnosti, které mají přímou souvislost s rozvojem komunikačních technologií – zejména mobilní komunikace a Internetu. Jak se nám mění vkus, co se děje, když jsme na víc místech najednou, jak si vybíráme okruhy známých, proč se svěřujeme na internetu a mění se náš život v neutuchající karneval?
Politická kultura a aktivní občanství napříč hranicemi
Daniela Gawrecká
Přednáška představí interaktivní formou pojem politická kultura, o kterém se sice často mluví mezi odborníky i v médiích, ale jen málokdo přesně ví, co znamená. Posluchači se dozvědí, jak se na politickou kulturu dívají různí autoři a jaké jsou přístupy k jejímu studiu. Během přednášky budeme společně hledat odpovědi na otázky: Co ovlivňuje politickou kulturu? Jak se liší postoje k politice a formy politické angažovanosti napříč hranicemi? Jak mohou občané co nejefektivněji ovlivnit veřejné dění a proč by se o to měli pokoušet?
Nevěřící Češi v novém náboženském věku?
Zdeněk R. Nešpor
Současný svět docela určitě není sekularizovaný a náboženství má z celosvětového hlediska často větší význam než kdykoli dřív. V České republice a dalších evropských zemích se nicméně zdá, jakoby to neplatilo. Společnost je silně odcírkevněná a k (církevnímu) náboženství se většinou staví odmítavě, i když to ještě nemusí znamenat, že je také ateistická.
Budeme se ptát, proč a jaké to má důsledky. Budeme rovněž zkoumat, co v těchto ohledech přinesou tzv. církevní restituce.
Proč je tak mnoho Čechů tak málo hrdých na české občanství?
Klára Plecitá
Češi patří v Evropě mezi národy, které jsou málo hrdé na své občanství. Hrdost na občanství (národní hrdost), je v západní kultuře považována za pozitivní emoci založenou na úspěších a kvalitách jednotlivců a skupin, které patří k politické komunitě zvané národ. V posledních 25 letech vzniklo několik studií o národní hrdosti. Většina z nich se zaměřila na specifické zdroje národní hrdosti jako vliv státu ve světě, ekonomické výsledky, umění a literatura, či sport. Tyto studie však jen málo objasnily, proč jsou některé národy velmi hrdé (např. Irové) a jiné méně (např. Češi). Náš výzkum založený na mezinárodních datech EVS 2008 a ISSP 2013 ukazuje, jak národní hrdost závisí na politické podpoře (důvěra k institucím jako vláda, armáda či církev, nespokojenosti s vládou, nespokojenosti s demokracií), sociální důvěře, životní spokojenosti, etnickém a občanském nacionalismu, a zda jsou hrdější ženy nebo muži.
Demografické změny ve střední Evropě a týká se nás to vůbec?
Renáta Mikešová
V celé střední Evropě dochází v posledních desetiletích k významným demografickým změnám. Dlouhou dobu se přitom hospodářství i systémy sociální podpory výhradně zaměřovali na růst, a to jak na růst zisku, tak na růst počtu obyvatel. Avšak v 21. století jsme dospěli do bodu, kdy již počet obyvatel neroste, tedy alespoň ne všude. Významně poklesl počet narozených dětí a zároveň se neustále prodlužuje délka života, což má za následek stárnutí společnosti a snižování počtu pracujících obyvatel. Tyto demografické změny ovlivňují život v mnoha obcích – zavírají se školy, protože se nevyplatí je provozovat pro malý počet žáků, malé obchody na vesnici se neuživí, ruší se autobusové či vlakové spoje atd. Okrajové a málo obydlené oblasti ve střední Evropě přicházejí o své obyvatele, zatímco hlavní metropolitní regiony a některá regionální centra jsou stále atraktivní a některé z nich i populačně rostou. Týká se to i Česka? Ano, zatím však můžeme pozorovat negativní demografické změny pouze v některých oblastech, avšak vzhledem k demografickým prognózám se to v budoucnu bude týkat většiny území. Je proto důležité se na tyto změny připravit a poučit se od zemí či regionů, které bojují s negativními důsledky demografických změn již nyní.
Prostorové vzorce volebního chování
Daniel Čermák
Ve svém příspěvku se budu soustředit na poznatky našeho oddělení ohledně volebního chování obyvatel České republiky. Nejprve se pokusím vysvětlit snažit odpovědět na otázky co je to volební chování, proč ho sledujeme a jaké zdroje dat k tomu využíváme. Nejprve osvětlím základní pojmy, jakými jsou volební účast či počet a podíl hlasů pro stranu. Dále se zaměřím na souvislost se sociální strukturou obyvatel a volebním chováním, kdy lidé v různých pozicích volí různé strany, a tato souvislost není náhodná. Také ukáži, že se volební chování lidí liší v prostoru a budu se snažit vysvětlit, proč např. lidé v Praze volí jinak než lidé v Ostravě, proč volí jinak v malých obcích než ve velkém městě apod. Nakonec bych se zaměřil na vývoj v čase, kde mohu nejen ukázat, jak se vyvíjelo volební chování v posledních 25 letech po pádu komunistického režimu, ale také jaké volební chování občanů za první republiky (1918-1938). Srovnání dnešního a tehdejšího volebního chování nám ukáže, nakolik si byli voliči tehdy a dnes podobní, jak se změnila jejich sociální struktura a rozložení v prostoru.
Jak se Češi dívají na předlistopadovou minulost?
Daniel Kunštát
Letos uplyne 25 let od zásadní společenské změny, která v naší zemi odstartovala „návrat do Evropy“, tedy k demokratickému politickému systému a svobodné ekonomice. Toto výročí je dobrou příležitostí zamyslet se - na základě nejnovějších sociologických výzkumů - nad celou řadou klíčových otázek: Jak se současná česká společnost s odstupem čtvrtstoletí dívá na „sametovou revoluci“? Jak hodnotí komunistických režim? Kteří lidé podléhají nostalgii po komunistických časech? Co Češi oceňují na předlistopadové éře? A co naopak hodnotí kriticky?
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter