Tabery, Kostelecký, Císař: sociologické komentáře k sametovému výročí

V první řadě to byla tisková konference Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, která koncem minulého měsíce přilákala pozornost médií. Při výročí třiceti let od sametové revoluce CVVM do svého kontinuálního výzkumu veřejného mínění zahrnulo otázky právě ohledně společenských změn vyvolaných změnou politického režimu. Tento výzkum přitom přinesl řadu zajímavých zjištění. Například: Spolu s obdobím první Československé republiky je listopadová revoluce roku 1989 pro českou veřejnost nejpříznivěji hodnocenou událostí naší historie od roku 1918. 49 % Čechů hodnotí současné poměry jako lepší než v období před listopadem 1989, 12 % míní, že tehdejší poměry byly lepší než současné, podle 32 % je to tak napůl. S výjimkou sociálních jistot a bezpečnosti občanů jsou současné poměry hodnoceny převážně lépe než situace před listopadem 1989.

Výsledky pro ČT24 okomentovala Paulína Tabery, vedoucí CVVM: „Třetina populace hodnotí dnešní poměry, že je to tak napůl. Když se ale má rozhodnout, kdy to bylo lepší, tak přeci jenom říká, že je to lepší teď. Vypovídá to o tom, že to vidění samozřejmě není černobílé. Když chcete zkoumat dále, je třeba se ptát, co bylo pozitivní a co negativní, což jsme udělali i v tomto průzkumu,“ vysvětlovala Tabery důvod, proč CVVM mapovalo názory veřejnosti na jednotlivé oblasti, jako je politický systém, ekonomika či věci dotýkající se našeho každodenního života (přístup ke vzdělání, zdravotní péče, životní úroveň, sociální jistoty, bezpečnost aj.). Celý rozhovor naleznete ve článku Sametová revoluce je pozitivní událostí pro dvě třetiny Čechů. Kladně ji hodnotí majetnější a vzdělanější. O výzkumu se poté zmínily také Události České televize.

ČT24 se zaměřila také na na téma pádu Berlínské zdi, které v pořadu Studio 6 komentoval ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký. V rozhovoru zaměřeném na dlouhodobou proměnu společnosti a důsledky někdejšího rozdělení Německa například uvedl. „Jedním z největších rozdílů je politické chování. Každé další volby na mapě ukazují, kde bylo východní Německo a kde západní, což je věc, která se pravděpodobně bude opakovat doclea dlouho. Vidíme to i v jiných zemích, které byly politicky rozdělené, že se tam ta pomyslná neviditelná hranice znovu objevuje. Existují pak také podstatné rozdíly ekonomické – struktura ekonomiky, příjmy, platy, demografické chování. (...)Těžko bychom našli nějaký jev, při jehož nakreslení do mapy by se neobjevilo východní Německo.“ Celý rozhovor s Tomášem Kosteleckým je dostupný ze záznamu online.

Rádio Wave připravilo podcast Po sametu, ve kterém zaznamenalo debatu o 30 letech demokracie z Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů Jihlava. V této debatě vystoupil také sociolog a politolog Ondřej Císař, jež byl hostem podcastu již v minulém měsíci. Podle něj měla ze začátku 90. let sametová revoluce všeobecně sdílenou podporu: „Komparativní data, která srovnávala podporu liberálnímu systému ve východoevropských a západoevropských zemí, ukazují, že postkomunisté podporovali liberální kapitalismus více, na Západě s ním asi měli více zkušeností. Je pravda, že si pod ním nikdo nedokázal nic konkrétního představit.“ Debatu, v níž vystoupila také historička Adéla Gjuričová a politolog Jiří Pehe, si můžete přehrát online ve článku Mlčící většina i nadšení pro volný trh. Jak hodnotit českou demokracii od roku 1989 po současnost?.