Vztahy a životní postoje

V březnovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, do jaké míry je česká veřejnost připravena akceptovat eventuální odlišnosti v životním stylu a zvyklostech zde dlouhodobě či trvale žijících cizinců. Předmětem zájmu březnového výzkumu také bylo, nakolik mají vybrané okolnosti vliv na to, aby dotyčný, který se do České republiky přistěhoval ze zahraničí, nebyl vnímán jako cizinec.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas....

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.

V březnu 2011 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 15 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí sedmibodové škály, na které popsané krajní body znamenaly velmi sympatičtí (1) a velmi nesympatičtí (7).

V pravidelném prosincovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., v souvislosti s příchodem nového roku zkoumalo, jak čeští občané pohlížejí na budoucnost, a to jak v osobní rovině s ohledem na sebe a své blízké, tak i ve vztahu k české společnosti a posléze i k lidstvu jako celku, a zda mají z něčeho do budoucna nějaké obavy.

V prosinci loňského roku zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané důležitost některých životních cílů a vyjadřovali názory na výroky týkající se různých forem rodinného soužití.

V květnu 2010 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se hodnot a též občanských práv. V rámci těchto dotazů byly zjišťovány i názory na toleranci společnosti k homosexuálům a na práva homosexuálních mužů a žen.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory na z morálního hlediska kontroverzní otázky. Oslovení občané se vyjadřovali k interrupcím, k eutanazii a k trestu smrti.

V březnu 2010 zkoumalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., toleranci k vybraným skupinám občanů. V prvním případě byla sociální distance zjišťována pomocí otázky, u které měli respondenti vybrat ty skupiny, které by nechtěly mít za sousedy. V druhém případě měli dotázaní vyjádřit své mínění o tom, nakolik jsou vůči daným skupinám tolerantní obyvatelé České republiky obecně.