Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak mohutný výbuch prach odpaří.
Na čem pracujeme: Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
V současnosti je známo přes čtyři tisíce exemplářů planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Některé z nich patří do jednoho z 676 známých planetárních systémů. To už je dostatečný počet na formulaci a testování teorií o vzniku planetárních soustav. Petr Kabáth, Daniel Dupkala, Tereza Klocová a Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU byli členy mezinárodního týmu, který se zabýval statistikou planet typu horký Jupiter u hvězd spektrálního typu A.
Michal Sobotka jmenován emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd
Dlouholetý vedoucí Slunečního oddělení RNDr. Michal Sobotka, DSc. byl předsedkyní Akademie věd jmenován emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd.
Co nás čeká na obloze roku 2020?
Takových těch "top" úkazů, které člověka přitlačí k zemi a kouká na ně s úžasem, jsme si užili v minulém roce (úplné a částečné zatmění Měsíce, přechod planety Merkur před Sluncem) nebo v minulých letech (75% částečné zatmění Slunce, přechod planety Venuše před Sluncem v roce 2012, na další si musíme počkat až do roku 2133). V tomto srovnání bude rok 2020 na obloze chudý. Ale ne zase tak, aby se nedalo na co koukat. Mezi ty nejzajímavější úkazy patří lednové zatmění Měsíce, mimořádná viditelnost planety Venuše, opětovné přiblížení Marsu, nejlepší podmínky pro meteorický roj Geminidy a nakonec úkaz století - těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu.
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2020!
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2020 přeje kolektiv Astronomického ústavu Akademie věd na observatoři v Ondřejově a Praze.
Makropulos - tak se jmenuje první česky pojmenovaná planeta mimo Sluneční soustavu
Planetu, která ode dneška nese jméno divadelní hry Karla Čapka o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008, je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu, Absolutno, obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny.
První české jméno pro cizí planetární systém
Zveme vás na tiskovou konferenci První české jméno pro cizí planetární systém, která se bude konat v úterý 17. prosince 2019 ve 12.00 v Akademii věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost č. 206. Již v 11.00 jste zváni na přímý přenos tiskové konference Mezinárodní astronomické unie z Paříže, streamovat budeme rovněž v místnosti 206.
Na trhu se objeví dvě nové knihy o astronomii
Zájemci o astronomii a středověkou kulturu, zbystřete. Na obou knihách se podílel vynikající odborník z našeho ústavu Dr. Petr Hadrava, který je naprostou zárukou odbornosti.
Pět minut o největších dalekohledech světa a největším dalekohledu u nás
Pět minut o největších dalekohledech světa a největším dalekohledu u nás - v Dobrém ránu České televize!
Navštivte observatoř v poušti Atacama, kde pozorují asteroidy i astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty
Poslouchejte Vědecké dobrodružství Českého rozhlasu Plus ode dneška (2. 12. 2019) do středy, vždy v čase 7:25 a 13:25.
AXRO - 12. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Na čem pracujeme: Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně
Oblaka neutrálního vodíku jsou důležitými svědky dynamického dění ve vesmíru. Jednak se stávají oblastmi tvorby nových hvězd, jednak mohou dokumentovat historii dynamického působení mezigalaktického okolí na hvězdné ostrovy. Rhys Taylor z ASU byl členem mezinárodního týmu, který vyšetřoval sedmici oblaků neutrálního vodíku pozorovanou radioteleskopem Arecibo v kupě galaxií v Panně.
Stáže Otevřené vědy pro středoškolské studenty na Astronomickém ústavu AV ČR
"Jsou současné astrometrické katalogy připraveny na mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí?" a "Shluky a páry meteorů v meteorických rojích" - to jsou dvě témata, na která se můžete přihlásit.
České zapojení do zkoumání vesmíru v rámci čínské mise eXTP podpořeno
Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.
Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019
Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019.
Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.
V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.
Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba. Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.
10 roků Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.