Nové knihy
Vinzenz Luksch. Soupis historických a uměleckých památek v politickém okresu Litoměřice, Díl II., Okres Litoměřice
Editovaný rukopis Soupisu památek bývalého litoměřického politického okresu vznikl na začátku 20. století v rámci společného topografického projektu Archeologické komise České akademie věd a umění a Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. Jeho text jedinečným způsobem zaznamenává stav památkového fondu na začátku 20. století a podává podrobný obraz často výrazně proměněných či dokonce zaniklých památek. Autorem svazku je česko-německý katolický kněz a historik Vinzenz Luksch. Již na počátku přípravy edice bylo rozhodnuto pomoci obecnému zpřístupnění německy psaného textu jeho překladem a následným vydáním v dvojjazyčné německo-české verzi. První díl věnovaný městu Litoměřice vyšel na konci roku 2015. Druhý trojsvazkový díl se zaměřuje na lokality mimo centrum bývalého okresu. Jana Chadimová, Martin Barus, Kristina Uhlíková (eds.)
Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století – vybrané stavby
Publikace je věnována podobně jako předchozí svazek v této řadě (Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.) historickému a stavebnímu vývoji venkovského stavitelství. Pozornost je tentokrát upřena na jednotlivé vybrané stavby, které se nacházejí na území celé České republiky. Jejich prostřednictvím se publikace snaží upozornit na současný stav venkovské architektury vzniklé převážně v 19. a 20. století a poodhalit její mnohdy skryté hodnoty. Kniha zároveň opět provází stejnojmennou výstavu. Ludmila Hůrková-Klára Mezihoráková (eds.) Texty: Ludmila Hůrková, Pavel Vlček, Tomáš Valeš, Marie Platovská, Markéta Svobodová, Klára Mezihoráková, Jan Uhlík, Zdeněk Poloprutský
Zámek Kačina
Drobná publikace kapesního formátu je určena především pro návštěvníky pozoruhodného klasicistního zámku Kačina na Kutnohorsku. Vychází z podrobného stavebně historického průzkumu Luboše Lancingera, seznamuje čtenáře s okolnostmi dlouho trvající stavby, na níž se účastnila celá řada významných architektů své doby, a to nejen těch, kteří působili v Čechách. Projekt lze zřejmě přisoudit Christianu Schurichtovi, Georgu Fischerovi a předně Johannu Philippu Joendlovi, který na stavbu bezprostředně dohlížel a přizpůsoboval dobovým trendům. Ke stavbě se vyjadřovali i vídeňští architekti Alois Pichl a Joseph Gerog Kornhäusel. Publikace je vybavena fotografiemi celé řady původních plánů, které se ke stavbě zachovaly, v závěru nechybí nezbytný soupis pramenů a literatury. Autor textu: Pavel Vlček
Epigraphica et Sepulcralia 8
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. – 21. října 2016. Tyto unikátní pravidelné konference, pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani tématům, které šířeji osvětlují kontext, ve kterém tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na interdisciplinární charakter zasedání. Vícejazyčná publikace obsahuje celkem 22 statí a 3 kratší zprávy, které pokrývají danou problematiku od středověku do 20. století. Nově byly zařazeny i příspěvky k památkám židovským a islámským. Jiří Roháček (ed.)
Svoboda + Palcr: Vidět sochy
Fotograf Jan Svoboda (1934–1990) vnímal sochy Zdeňka Palcra (1927–1996) jako autonomní výtvarný motiv. Fotografie těchto soch vznikaly v 60. – 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty. Kniha těchto fotografií je zároveň katalogem stejnojmenné výstavy, která proběhla v roce 2019 v Galerii výtvarného umění v Chebu. Vedle početných reprodukcí zahrnuje čtyři odborné studie rozebírající samotné fotografie soch od Jana Svobody (studie Kataríny Mašterové) i vlastní dílo Zdeňka Palcra (studie Ivy Mladičové a esej Vladimíry Koubové-Eidernové), které je dnes téměř zapomenuté, přestože patří k nejkvalitnějším výtvarným dílům druhé poloviny 20. století. Knihu doplňuje popis přátelství i výtvarného a myšlenkového souznění obou autorů (text Jaromíra Zeminy), jejich stručné životopisy a výběrová bibliografie. Kniha zahrnuje unikátní a nově zpřístupněný obrazový materiál. Katarína Mašterová (ed.)