ročník 13, číslo 1/2012: Péče: kritika, analýza, alternativy

EDITORKA: ZUZANA UHDE

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dovolte mi krátké slovo úvodem k tematickému číslu časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum, které je věnováno konceptu péče. Kritické rozbory společenské formy péče a vztahů v praktikách péče, stejně jako jejich vysvětlení, představují jedno z hlavních témat, kterými se feministická teorie a genderový výzkum zabývají. V návaznosti na tyto problémy feministické myšlení rovněž přispělo k diskusím ohledně nového vymezení vztahu soukromého a veřejného a zodpovězení otázky, jaké místo by měla péče ve společnosti zaujímat. Na základě reflexe vztahů a praktik péče feministické teoretičky zpochybnily ideál nezávislého jedince a poukázaly na podmíněnost individuální autonomie materiálními a společenskými vztahy. Upozornily, že vzájemná závislost, která je východiskem konceptu vztahové autonomie, představuje základní podmínku lidské existence. Péče a zajištění potřeb se v tomto světle stávají jedním z hlavních principů organizace jak veřejného, tak soukromého života. Novou výzvou pro feministické zkoumání péče je reflexe globalizace jako určující sociální dynamiky současnosti. Uchopení globalizačních procesů a s nimi spojených společenských proměn dnes představuje důležitý výzkumný rámec jak teoretického, tak empirického zkoumání péče. Tyto otázky jsou předmětem analýz a článků v předkládaném čísle.

V časopise uveřejňujeme překlad článku Joan Tronto „Problém ,chůvy‘ ve feminismu“, kterým autorka rozpoutala živou diskusi ohledně významu a důsledků najímání služek k péči o děti a domácnost v moderní globalizované společnosti. Na tuto diskusi navazuje také příspěvek Zuzany Uhde, která se věnuje transnacionálním praktikám péče a rozboru vztahů uvnitř instituce nájemní domácí péče. Petra Ezzeddine ve svém článku analyzuje fenomén transnacionálního mateřství na základě biografického výzkumu mezi migrantkami z Ukrajiny pracujícími v České republice. S odlišnou interpretací a perspektivou přistupuje k těmto a souvisejícím otázkám Adéla Souralová, která prezentuje výzkum mezi komerčními agenturami nabízejícími služby hlídání dětí. Další dva články se z historické perspektivy zabývají (nejen) feministickými vizemi alternativního uspořádání vztahu soukromé a veřejné sféry v podobě zespolečenštění domácích prací. Hubert Guzik rozebírá historii ideje kolektivního bydlení a Květa Jechová se věnuje historii vize osvobozené domácnosti. Poslední statí v tomto čísle je článek Adriany Jesenkové, která koncept péče využila k rozboru současného vývoje v učitelské profesi na Slovensku.

V čísle dále naleznete rozhovor Šárky Zelenkové ze Sdružení pro integraci a migraci s Magdalou de Gusmao, zakladatelkou občanského sdružení ComuniDária, které v Portugalsku prosazuje práva migrantek a pracovnic v domácnosti. K tématu čísla časopisu jsou zaměřeny také recenze odborných knih, např. knihy Global Care Work, kterou editorsky připravila Lisa Widding Isaksen. V rubrice zprávy a komentáře stojí za povšimnutí mimo jiné informace o právě probíhající kampani za práva migrantek pracujících v českých domácnostech a článek o právních aspektech zaměstnávání migrantek v domácnosti v České republice. Kromě toho je zde rovněž článek o výstavě Krize péče a o probíhajícím úsilí o utvoření platformy migrantek v Evropě i u nás.

Ráda bych poděkovala všem, kteří se na přípravě tohoto čísla podíleli, včetně anonymních recenzentek a recenzentů, kteří také přispěli ke kvalitě publikovaných příspěvků. Vzhledem k aktuálnosti řady zde rozebíraných problémů a témat věřím, že toto číslo přispěje k veřejné diskusi o ocenění péče a dalších činností spojovaných s péčí o domácnost a o jejich významu pro společnost jako celek i o společenské odpovědnosti, která ze současného uspořádání pro každého z nás vyvstává.

Přeji Vám inspirativní čtení,  Zuzana Uhde