Co z Jindřicha VIII. nenapsal Shakespeare? To přesně určil vědec z Akademie věd
25. 11. 2019
Velký mezinárodní úspěch zaznamenala práce teoretika verše z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Petra Plecháče o autorství hry Williama Shakespeara Jindřich VIII. Na jeho zjištění upozornila řada anglofonních médií včetně zpravodajství americké CNN.
Literární vědci již dlouho spekulovali, že hra o intrikách na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. má ještě dalšího autora - Johna Fletchera. Ten patřil k nejplodnějším autorům přelomu 16. a 17. století a po Shakespearově smrti za něj převzal pomyslné divadelní žezlo u Královské společnosti. Také napsal pokračování některých slavných Shakespearových her. Bylo proto velmi pravděpodobné, že s ním Shakespeare na hře nějak spolupracoval.
Konkrétně literární analytik James Spedding si v polovině 19. století všiml zarážejících podobností mezi Fletcherovými texty a pasážemi v Jindřichovi VIII., které se týkaly jak stavby verše a jeho rytmiky, tak použití specifických slov: Fletcher například rád psal ye místo you, a ’em místo them. Podle prestižního časopisu MIT Technology Review pak Fletcher do klasického pentametru přidával šestou slabiku.
Graf znázorňující podíl W. Shakespeara a Johna Fletchera
Strojová analýza rozezná literární styl
Ale teprve nyní mají literární teoretici i historici jistotu. Díky strojové analýze využívající algoritmů dokázal Petr Plecháč doslova rozeznat, který autor psal kterou scénu.
„Naše výsledky výrazně podporují kanonické rozdělení hry mezi Williama Shakespeara a Johna Fletchera, na které upozornil James Spedding,“ uvedl Petr Plecháč pro MIT TechnologyReview. Mladý lingvista prokázal, že Shakespeare se s Fletcherem na některých částech střídali, jiné psali společně. Nevyloučil také možnost, že čtvrté dějství hry napsal jiný, dosud neznámý autor.
Petr Plecháč, který je nositelem Prémie Otto Wichterleho a Visegrad Group Academies Young Researcher Award, se v Ústavu pro českou literaturu specializuje se na komputační versologii a je spoluautorem Korpusu českého verše. Již několik let se věnuje analýze stylu za pomoci statistických metod a strojového učení.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav pro českou literaturu AV ČR a Pixabay | CC0 Public domain (5008269)
Přečtěte si také
- Etnolog AV ČR získal 2 miliony eur na projekt o divokých prasatech a myslivosti
- Mohou mít stroje vědomí a emoce? Ptá se studentka ve vítězné eseji
- Začíná Den s Máchovým Májem
- Centrum Karla Čapka, které zkoumá etiku robotů, slaví rok existence
- Představa o žáčcích z Východu neplatí, znělo na konferenci
- Socioložky apelují na českou vládu: Čas na slova je pryč
- Dvě knihy Orientálního ústavu, dva mezinárodní úspěchy
- V Akademii věd ČR se diskutuje o právu a etice umělé inteligence
- Časopis ArOr, založený Bedřichem Hrozným, slaví 90 let
- Jak se z princezen staly byzantské císařovny. Vychází unikátní publikace
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.