Kniha analyzuje kognitivní způsoby, jimiž se děti ve raném věku (3–10 let) vztahují k literatuře, a to především k epice. Výsledkem je studie, která dosud v českém kontextu chyběla: studie, která staví spíše na kognitivních než na psychologizujících či psychoanalytických přístupech a která má i praktický dopad. Může napomoci učitelům na základní škole, ale i rodičům uvědomit si, co se děje v hlavách jejich dětí při setkání s literaturou.
Previous
Next
Reprezentace národa v dramatu
PETER DEUTSCHMANN
U příležitosti stého výročí založení Československa si autoři recenzované knihy stanovili jasný cíl:...
Historická naratologie a sociokulturní kontexty vyprávění
MARKÉTA KULHÁNKOVÁ
Publikace sestává z deseti studií a předkládá výsledky práce interdisciplinární sítě, sdružující pod...
Zpráva o jednom přátelství
BARBORA ČIHÁKOVÁ
V edici Scholares (řídí Vladimír Pistorius a Petr A. Bílek) vyšla jako sedmapadesátý svazek vzájemná...