Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak mohutný výbuch prach odpaří.
Na čem pracujeme: Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
V současnosti je známo přes čtyři tisíce exemplářů planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Některé z nich patří do jednoho z 676 známých planetárních systémů. To už je dostatečný počet na formulaci a testování teorií o vzniku planetárních soustav. Petr Kabáth, Daniel Dupkala, Tereza Klocová a Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU byli členy mezinárodního týmu, který se zabýval statistikou planet typu horký Jupiter u hvězd spektrálního typu A.
Takových těch "top" úkazů, které člověka přitlačí k zemi a kouká na ně s úžasem, jsme si užili v minulém roce (úplné a částečné zatmění Měsíce, přechod planety Merkur před Sluncem) nebo v minulých letech (75% částečné zatmění Slunce, přechod planety Venuše před Sluncem v roce 2012, na další si musíme počkat až do roku 2133). V tomto srovnání bude rok 2020 na obloze chudý. Ale ne zase tak, aby se nedalo na co koukat. Mezi ty nejzajímavější úkazy patří lednové zatmění Měsíce, mimořádná viditelnost planety Venuše, opětovné přiblížení Marsu, nejlepší podmínky pro meteorický roj Geminidy a nakonec úkaz století - těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu.
Makropulos - tak se jmenuje první česky pojmenovaná planeta mimo Sluneční soustavu
Planetu, která ode dneška nese jméno divadelní hry Karla Čapka o touze
člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008, je o málo větší
než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu, Absolutno, obíhá
mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok zde trvá zhruba
čtyři pozemské dny.
Na čem pracujeme: Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak mohutný výbuch prach odpaří.
Na čem pracujeme: Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
V současnosti je známo přes čtyři tisíce exemplářů planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Některé z nich patří do jednoho z 676 známých planetárních systémů. To už je dostatečný počet na formulaci a testování teorií o vzniku planetárních soustav. Petr Kabáth, Daniel Dupkala, Tereza Klocová a Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU byli členy mezinárodního týmu, který se zabýval statistikou planet typu horký Jupiter u hvězd spektrálního typu A.
Takových těch "top" úkazů, které člověka přitlačí k zemi a kouká na ně s úžasem, jsme si užili v minulém roce (úplné a částečné zatmění Měsíce, přechod planety Merkur před Sluncem) nebo v minulých letech (75% částečné zatmění Slunce, přechod planety Venuše před Sluncem v roce 2012, na další si musíme počkat až do roku 2133). V tomto srovnání bude rok 2020 na obloze chudý. Ale ne zase tak, aby se nedalo na co koukat. Mezi ty nejzajímavější úkazy patří lednové zatmění Měsíce, mimořádná viditelnost planety Venuše, opětovné přiblížení Marsu, nejlepší podmínky pro meteorický roj Geminidy a nakonec úkaz století - těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu.
Makropulos - tak se jmenuje první česky pojmenovaná planeta mimo Sluneční soustavu
Planetu, která ode dneška nese jméno divadelní hry Karla Čapka o touze
člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008, je o málo větší
než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu, Absolutno, obíhá
mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok zde trvá zhruba
čtyři pozemské dny.
Zveme vás na tiskovou konferenci První české jméno pro cizí planetární systém, která se bude konat v úterý 17. prosince 2019 ve 12.00 v Akademii věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost č. 206. Již v 11.00 jste zváni na přímý přenos tiskové konference Mezinárodní astronomické unie z Paříže, streamovat budeme rovněž v místnosti 206.
Zájemci o astronomii a středověkou kulturu, zbystřete. Na obou knihách se podílel vynikající odborník z našeho ústavu Dr. Petr Hadrava, který je naprostou zárukou odbornosti.
AXRO - 12. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Na čem pracujeme: Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně
Oblaka neutrálního vodíku jsou důležitými svědky dynamického dění ve vesmíru. Jednak se stávají oblastmi tvorby nových hvězd, jednak mohou dokumentovat historii dynamického působení mezigalaktického okolí na hvězdné ostrovy. Rhys Taylor z ASU byl členem mezinárodního týmu, který vyšetřoval sedmici oblaků neutrálního vodíku pozorovanou radioteleskopem Arecibo v kupě galaxií v Panně.
Na čem pracujeme: Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak mohutný výbuch prach odpaří.
Na čem pracujeme: Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
V současnosti je známo přes čtyři tisíce exemplářů planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Některé z nich patří do jednoho z 676 známých planetárních systémů. To už je dostatečný počet na formulaci a testování teorií o vzniku planetárních soustav. Petr Kabáth, Daniel Dupkala, Tereza Klocová a Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU byli členy mezinárodního týmu, který se zabýval statistikou planet typu horký Jupiter u hvězd spektrálního typu A.
Takových těch "top" úkazů, které člověka přitlačí k zemi a kouká na ně s úžasem, jsme si užili v minulém roce (úplné a částečné zatmění Měsíce, přechod planety Merkur před Sluncem) nebo v minulých letech (75% částečné zatmění Slunce, přechod planety Venuše před Sluncem v roce 2012, na další si musíme počkat až do roku 2133). V tomto srovnání bude rok 2020 na obloze chudý. Ale ne zase tak, aby se nedalo na co koukat. Mezi ty nejzajímavější úkazy patří lednové zatmění Měsíce, mimořádná viditelnost planety Venuše, opětovné přiblížení Marsu, nejlepší podmínky pro meteorický roj Geminidy a nakonec úkaz století - těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu.
Makropulos - tak se jmenuje první česky pojmenovaná planeta mimo Sluneční soustavu
Planetu, která ode dneška nese jméno divadelní hry Karla Čapka o touze
člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008, je o málo větší
než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu, Absolutno, obíhá
mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok zde trvá zhruba
čtyři pozemské dny.
