Kniha Hnízda snění obsahuje úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích. O rychlosti Máchově, posteli Franze Kafky, o snech Jakuba Demla i Jindřicha Štyrského, o traumatech zrození a vražedné smrti. Vychází z předpokladu, že snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost, a klade si otázky, zda žijeme ve „spící společnosti“, kde se skutečný svět změnil v obrazy, a jak se na tomto výtvoru podílí umění.