Archiv aktualit

Brzy ráno v neděli 5. ledna 2020 krátce osvětlil krajinu nezvykle jasný bolid. Takové bolidy jsou velmi vzácné a jejich četnost nad středoevropským územím nebývá větší než jednou za několik let. Co tento úkaz způsobilo?

Rostliny nás okouzlují svými pestrobarevnými květy, rozmanitými tvary listů, vznešenými korunami… Ne že by se botaničce Jitce Klimešové nelíbily, nepochybně ano. Největší zalíbení však našla v tom, co byliny ukrývají pod zemí – v kořenech, koříncích a oddencích. Jejich výzkumu zasvětila valnou část své profesionální dráhy, kterou přibližuje v rozhovoru pro čtvrtletník A / Věda a výzkum, oficiální periodikum Akademie věd ČR. 

Tým vědců z AV ČR a Kalifornské univerzity v pátek 10. ledna úspěšně otestoval operačně-aplikační metodu, která by ve spojení s genovou terapií mohla v budoucnu zpomalit postup amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Jde o závažné degenerativní onemocnění nervů a svalů, s nímž dlouho bojoval například legendární fyzik Stephen Hawking.

Aktuální témata i vědecké evergreeny, jak jste je dosud neviděli – totiž NEZkresleně. Takový je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd ČR. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání přibližují nejrůznější jevy z vědní oblasti (nejen) studentům a pedagogům základních a středních škol.

Výzkumnému týmu Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se podařilo ve spolupráci s americkými a německými kolegy vyvinout nový mikrovlnný materiál s unikáními vlastnostmi. Má dosud nejnižší dielektrické ztráty a vysokou laditelnost. To umožní zásadní snížení energetické náročnosti mobilních sítí a méně časté nabíjení mobilních telefonů.

Silné sluneční erupce provázejí výrony části svrchní atmosféry Slunce (neboli koronální hmoty) do meziplanetárního prostoru. Jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Pařížské observatoře využil kombinaci numerických simulací a družicových pozorování, které vedly k novým objevům o těchto výronech. Informovaly o tom časopisy Astronomy & Astrophysics a The Astrophysical Journal.

Čas neúprosně vymezuje náš život, jsou na něm tak či onak závislé všechny fyziologické procesy v našem těle. Přesto se s ním stále pojí víc záhad, než kolik se jich podařilo rozluštit. Poodhalit některé z nich se snaží ve Fyziologickém ústavu AV ČR. Čas je hlavním tématem aktuálního čísla časopisu A / Věda a výzkum, oficiálního periodika Akademie věd ČR.

Kořeny rostlin odpovídají na různé podněty včetně gravitace. Podstatnou roli v tomto procesu mají rostlinný hormon auxin a bílkoviny, které ho přenášejí mezi buňkami. Jednou z těchto bílkovin je PIN2, přičemž čeští a rakouští vědci nyní odhalili pozoruhodné detaily o její funkci. Jejich výsledky zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

Jedním z příznaků vývoje elektronických součástek je, že se neustále zmenšují. Pozornost tak v současnosti přitahují součástky tvořené pouhou jednou molekulou. Takové navrhli Adam Jaroš a Michal Straka ze skupiny Lubomíra Rulíška v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s Esmaeilem Farajpour Bonabem a Cinou Foroutan-Nejadem z centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Konkrétně jde o přepínatelné diody na bázi fullerenů.

Mezi nejzajímavější úkazy nadcházejícího roku patří lednové zatmění Měsíce, mimořádná viditelnost planety Venuše, opětovné přiblížení Marsu a nakonec úkaz století – těsné přiblížení Jupiteru a Saturnu.