Začíná Den s Máchovým Májem
22. 10. 2019
„Byl pozdní večer – první máj –/večerní máj – byl lásky čas.“ Kdo by neznal verše ze zřejmě nejslavnější české poémy Máj od Karla Hynka Máchy. Vědci z Ústavu pro českou literaturu AV ČR nyní přicházejí s unikátním titulem, který se opírá o nový vědecký výzkum a digitální technologie. Obsahuje také faksimile Máchových rukopisů.
Nynější vydání kombinuje knihu s vědeckou elektronickou edicí, která je na přiloženém DVD. Společně s touto „kritickou hybridní edicí“ Máchova Máje vychází i monografie Michala Charypara Prameny Máchova Máje. Oba tituly dnes literární historici představí na zvláštním odpoledni nazvaném Den s Máchovým Májem. Bude se konat od 14 hodin v prostorách Ústavu pro českou literaturu v Praze (Na Florenci 1420/3, Praha 1).
„Ediční zpracování starších literárních děl je něco jako restaurování starých maleb, kdy očišťujeme originální texty a hledáme cesty, jak je zpřístupnit veřejnosti,“ uvedl při přípravách edice ředitel ústavu Pavel Janáček s tím, že vědci rozkrývají nejrůznější vrstvy včetně škrtanců. Ve stejném provedení již vyšly Bezručovy Slezské písně a souborné dílo Františka Gellnera.
Nové vydání Máchova Máje kombinuje knihu s digitálním nosičem
Chemické analýzy i rozbor písma
Od posledního akademického vydání Máchovy básně uplynulo šedesát let. Vědecká edice Máje je výsledkem nového výzkumu všech pramenů básně i okolností jejího vzniku, který v tomto rozsahu vědci podstoupili vůbec poprvé. Prověřili autorství dochovaných pramenů, a použili k tomu jak písmoznalectví, tak chemické analýzy.
V digitální formě tu čtenáři najdou jak kompletní autorský rukopis, tak databázi všech knižních českojazyčných a překladových vydání Máje. Tuto hybridní knihu, která vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Akropolis, připravili M. Charypar, J. Flaišman a M. Kosák.
Rukopis Máje se přitom stále nachází v soukromých rukou, a to v rodině Krouských z Mladoboleslavska. Od Máchova bratra Michala a Karla Sabiny, kteří se pokoušeli o druhé vydání Máje, ji v polovině 19. století zřejmě koupil či darem dostal mecenáš české literatury, statkář Jan Nepomuk Krouský.
Monografie Michala Charypara
Na titulním obrázku rukopis Máchova Máje a jeho přepis. Kompletně ho čtenáři najdou v novém vydání z Ústavu pro českou literaturu
Připravila: Olga Sedílková, Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav pro českou literaturu AV ČR
Přečtěte si také
- Etnolog AV ČR získal 2 miliony eur na projekt o divokých prasatech a myslivosti
- Co z Jindřicha VIII. nenapsal Shakespeare? To přesně určil vědec z Akademie věd
- Mohou mít stroje vědomí a emoce? Ptá se studentka ve vítězné eseji
- Centrum Karla Čapka, které zkoumá etiku robotů, slaví rok existence
- Představa o žáčcích z Východu neplatí, znělo na konferenci
- Socioložky apelují na českou vládu: Čas na slova je pryč
- Dvě knihy Orientálního ústavu, dva mezinárodní úspěchy
- V Akademii věd ČR se diskutuje o právu a etice umělé inteligence
- Časopis ArOr, založený Bedřichem Hrozným, slaví 90 let
- Jak se z princezen staly byzantské císařovny. Vychází unikátní publikace
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.