Archiv zpráv
Mimořádně jasný bolid z 5. ledna 2020 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
V časných ranních hodinách krátce po čtvrté hodině v neděli 5. ledna 2020 upoutal pozornost mnoha náhodných svědků nejen na území ČR, ale i v sousedních zemích, především v Polsku a ve východní části Německa, velmi jasný bolid. Z našeho území, z míst, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, byl vidět relativně nízko na severní části oblohy. Jednalo se o tak mimořádně jasný úkaz, že v jeho nejjasnější části osvětlil krajinu a vzbudil tedy i velký mediální zájem. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Tip na netradiční výstavu s tématem VESMÍR v Galerii KVALITÁŘ na Senovážném náměstí v Praze
Pro umělce a architekty vystavující na této výstavě je téma vesmíru přirozenou inspirací. K trojici uměleckých disciplín byla do galerijního prostředí přizvána i věda – matka racionálního a empirického poznání. Jedním z témat je i aktuální problém světelného znečištění.
Na čem pracujeme: Galaxie se zdrojem gravitačních vln je výsledkem nedávné srážky
Za jeden z největších astronomických objevů současnosti je nepochybně považováno pozorování gama záblesku, který se stal též intenzivním zdrojem gravitačních vln, jež byl pozorován 17. srpna 2017. Vědci jsou si jisti, že tento jev byl výsledkem srážky neutronových hvězd. Ivana Ebrová a Michal Bílek a jejich spolupracovníci studovali možný vývoj galaxie NGC 4993, v níž se zmíněné spektakulární divadlo odehrálo.
Pozorování polostínového zatmění Měsíce na ondřejovské hvězdárně
Zveme vás v pátek 10. ledna od 18 do 20:30 na pozorování tohoto úkazu v historické Západní nebo Centrální kopuli (co stromy a obzor dovolí). Vstup zdarma. Pouze za jasného počasí.
Úspěšný film českých studentů upozorňuje na světelné znečištění
Na konci minulého roku měl na Youtube premiéru úspěšný projekt tři studentů ze SPŠPT Panská. Film "Hledání ztracené tmy" se stal jedním z nejpodporovanějších na fundraisingovém portálu Startovač.cz a prostřednictvím rozhovorů ukazuje velice názorně na hlavní problémy týkající se světelného znečištění.
Objev neustálé eroze a regenerace slunečních erupcí
Sluneční erupce provázené výrony koronální hmoty (CME) jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Porozumění erupcím a CME, zejména jejich vývoji od Slunce k Zemi, je proto nezbytné. Tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd a Pařížské observatoře (patřící pod univerzitu Paris Sciences & Lettres) nyní objevil, jak jsou CME během svého letu erodovány, ale i znovu obnovovány, přičemž ukotvení CME na slunečním povrchu driftují, putují po něm. Tento objev byl učiněn pomocí kombinace numerických simulací a družicových pozorování a je popsán v sérii čtyř vědeckých článků publikovaných v lednu až prosinci 2019 v časopisech Astronomy & Astrophysics a The Astrophysical Journal.
Mimořádný bolid z nedělního rána
Přišlo nám několik hlášení, že v neděli 5. ledna časně ráno (po 4. hodině) zazářil na obloze mimořádně jasný bolid. Zde přinášíme první informace od vedoucího Evropské bolidové sítě a vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty Dr. Pavla Spurného,
Na čem pracujeme: Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak mohutný výbuch prach odpaří.
Z kraje roku 2020 nás čekají dva úkazy, maximum meteorického roje a polostínové zatmění Měsíce
Již v první polovině ledna roku 2020 se nad naším územím odehrají dva nebeské úkazy. V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Ten se pak o necelý týden později, v pátek 10. ledna večer, stane centrem pozornosti v době polostínového zatmění, které tentokrát bude očima pozorovatelné.
Na čem pracujeme: Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
V současnosti je známo přes čtyři tisíce exemplářů planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Některé z nich patří do jednoho z 676 známých planetárních systémů. To už je dostatečný počet na formulaci a testování teorií o vzniku planetárních soustav. Petr Kabáth, Daniel Dupkala, Tereza Klocová a Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU byli členy mezinárodního týmu, který se zabýval statistikou planet typu horký Jupiter u hvězd spektrálního typu A.
Michal Sobotka jmenován emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd
Dlouholetý vedoucí Slunečního oddělení RNDr. Michal Sobotka, DSc. byl předsedkyní Akademie věd jmenován emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd.
Co nás čeká na obloze roku 2020?
Takových těch "top" úkazů, které člověka přitlačí k zemi a kouká na ně s úžasem, jsme si užili v minulém roce (úplné a částečné zatmění Měsíce, přechod planety Merkur před Sluncem) nebo v minulých letech (75% částečné zatmění Slunce, přechod planety Venuše před Sluncem v roce 2012, na další si musíme počkat až do roku 2133). V tomto srovnání bude rok 2020 na obloze chudý. Ale ne zase tak, aby se nedalo na co koukat. Mezi ty nejzajímavější úkazy patří lednové zatmění Měsíce, mimořádná viditelnost planety Venuše, opětovné přiblížení Marsu, nejlepší podmínky pro meteorický roj Geminidy a nakonec úkaz století - těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu.
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2020!
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2020 přeje kolektiv Astronomického ústavu Akademie věd na observatoři v Ondřejově a Praze.
Makropulos - tak se jmenuje první česky pojmenovaná planeta mimo Sluneční soustavu
Planetu, která ode dneška nese jméno divadelní hry Karla Čapka o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008, je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu, Absolutno, obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny.
První české jméno pro cizí planetární systém
Zveme vás na tiskovou konferenci První české jméno pro cizí planetární systém, která se bude konat v úterý 17. prosince 2019 ve 12.00 v Akademii věd, Národní třída 3, Praha 1, místnost č. 206. Již v 11.00 jste zváni na přímý přenos tiskové konference Mezinárodní astronomické unie z Paříže, streamovat budeme rovněž v místnosti 206.
Na trhu se objeví dvě nové knihy o astronomii
Zájemci o astronomii a středověkou kulturu, zbystřete. Na obou knihách se podílel vynikající odborník z našeho ústavu Dr. Petr Hadrava, který je naprostou zárukou odbornosti.
Pět minut o největších dalekohledech světa a největším dalekohledu u nás
Pět minut o největších dalekohledech světa a největším dalekohledu u nás - v Dobrém ránu České televize!
Navštivte observatoř v poušti Atacama, kde pozorují asteroidy i astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty
Poslouchejte Vědecké dobrodružství Českého rozhlasu Plus ode dneška (2. 12. 2019) do středy, vždy v čase 7:25 a 13:25.
AXRO - 12. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Na čem pracujeme: Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně
Oblaka neutrálního vodíku jsou důležitými svědky dynamického dění ve vesmíru. Jednak se stávají oblastmi tvorby nových hvězd, jednak mohou dokumentovat historii dynamického působení mezigalaktického okolí na hvězdné ostrovy. Rhys Taylor z ASU byl členem mezinárodního týmu, který vyšetřoval sedmici oblaků neutrálního vodíku pozorovanou radioteleskopem Arecibo v kupě galaxií v Panně.