AV ČR, 10.12.2019.
Letošní pětapadesáté zasedání Akademického...
Nacházíte se
Tiskové zprávy
Výzkumníci Fyzikálního ústavu vytvořili nejmenší diamanty na světě (31. 7. 2018)
Výzkumníci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ve spolupráci s kolegy ze Stanfordské univerzity v USA, univerzity v Giessenu v Německu a university v Hasseltu v Belgii, uspěli ve vývoji nejmenšího diamantu na světě. Synteticky vytvořený krystal nanodiamantu byl vypěstován ze zárodku obsahujícího 26 atomů uhlíku. Studie ukazuje, že shluk 26 atomů uhlíku je právě nejmenší možná velikost pro vytvoření tzv. kritického zárodku dokonalého diamantového krystalu. Velikost zárodku krystalu je asi stotisíckrát menší než šířka lidského vlasu. Tento objev poskytuje nové možnosti pro průzkum biologického světa.
FZÚ získal více než půl miliardy korun na výzkum fyziky pevných látek (10. 7. 2018)
Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ) uspěl v náročné výzvě „Excelentní výzkum“ v Operačním programu Věda, výzkum a vzdělávání (OP VVV) s projektem SOLID21 a obdrží v následujících letech více než půl miliardy korun na rozvoj předního evropského výzkumného centra v oblasti fyziky pevných látek.
Vědecká oblast fyziky pevných látek je jednou z nejrychleji se rozvíjejících partií fyziky vůbec – vzešla z ní převážná část současných převratných technických inovací a vyznačuje se velmi krátkou dobou uvedení nových poznatků do praxe. Mezi nejdůležitější objevy fyziky pevných látek patří např. tranzistory, LED světla, lasery a fotovoltaické články. Tyto objevy způsobily technologickou revoluci a podstatným způsobem ovlivnily naše životy a svět kolem nás. Základní výzkum spadající do oboru fyziky pevných látek patří mezi klíčové aktivity FZÚ a má zde bohatou tradici.
Krystalografové si „posvítili“ na nejlehčí atomy v nejmenších krystalech (13. 1. 2017)
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která vychází 13. ledna 2017 v časopise Science a popisuje určení pozice vodíků ve dvou různých materiálech.
Ve dnech 28. – 29. listopadu proběhl v Praze první workshop projektu HiLASE
HiLASE, projekt Fyzikálního ústavu AV ČR, který bude sídlit na stejné „adrese“ v Dolních Břežanech jako nejintenzivnější laser světa ELI Beamlines, uspořádal na konci listopadu svůj historicky první workshop. Sjeli se na něj vědci z Německa, Velké Británie, Japonska a samozřejmě i z České republiky, aby prodiskutovali další perspektivy pevnolátkových laserů s vysokou energií a vysokou opakovací frekvencí. Centrum HiLASE, jehož stavba začne v lednu příštího roku, se má stát významným evropským mezníkem v této oblasti.
Premiéři Cameron a Nečas se seznámili s projektem nejintenzivnějšího laseru na světě
Předseda vlády Velké Británie David Cameron navštívil 23.6.2011 společně se svým českým protějškem Petrem Nečasem laserovou laboratoř PALS (Prague Asterix Laser System). Zajímali se zejména o další perspektivy výzkumné spolupráce mezi Českou republikou, Velkou Británií a ostatními zeměmi EU. Pravděpodobně nejzajímavějším výsledkem této spolupráce přitom bude Extreme Light Infrastructure (ELI), jeden z nejambicióznějších evropských vědeckých projektů posledních desetiletí.
Schválení projektu ELI
Evropská komise 20.4.2011 definitivně schválila projekt Extreme Light Infrastructure (ELI). Jde o první z tzv. velkých projektů, které jsou v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) schvalovány.
Objev nového materiálu pro stálé elektronické paměti
Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., společně s řadou amerických spolupracovníků teoreticky navrhla a také experimentálně využila mechanického napětí ve velmi tenkých vrstvách EuTiO3 k umělé přípravě feroelektrika, které je zároveň silným umělým magnetem.
Materiálový výzkum pomáhá částicové fyzice
Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR navrhla společně s americkými kolegy jak využít klasických experimentálních metod fyziky pevných látek k měření dipólového momentu elektronu. Teoreticky předpověděli, prakticky připravili a charakterizovali nový magnetický a feroelektrický materiál Eu0.5Ba0.5TiO3, ve kterém je možné aplikovat o tři řády vyšší elektrické pole na spiny f elektronů iontů Eu než u jiných magnetických materiálů
Pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR přispěli k pochopení podstaty tvrdosti krystalů (24. 3. 2006)
Vědci došli k nečekanému výsledku, který je v rozporu s doposud ustáleným názorem, že čím je větší počet nejbližších sousedních atomů – tj. čím více má atom vazeb ke svým nejbližším sousedům a je tedy „opřen“ o co nejvíce sousedů - tím je tvrdost látky větší. Nový vztah pro tvrdost naopak ukazuje, že pro vysokou tvrdost je optimální obklopení pouze čtyřmi nejbližšími vazebními partnery.
ELI na Česko-francouzských dnech
Ve dnech 12. -13. dubna 2010 proběhla na prvních Česko-francouzských dnech prezentace projektu ELI Beamlines v Paříži a v Bordeaux. Obdobné prezentace se v rámci představování projektu ve velkých evropských zemích již uskutečnily v Berlíně, Londýně a Paříži, další se chystá v Římě.
Tisková zpráva o prezentaci ELI.
Nové možnosti zobrazování jednotlivých atomů pomocí rastrovacích mikroskopů
Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. je členem úspěšného mezinárodního týmu, který provedl experimentální měření odhalující to, že atomární kontrast je důsledkem změny rozložení hustoty elektronového náboje.
Tisková zpráva o zobrazení atomů pomocí rastrovacích mikroskopů.
Výpočetní systém Dorje (18. 3. 2009)
Fyzikální ústav uvedl v březnu 2009 do provozu výkonný výpočetní systém, nazvaný Dorje, který je určen pro výpočty ve fyzice pevných látek.
Přílohy: