Mezinárodní setkání byzantologů
V bulharském hlavním městě Sofii,rozpálené sluncem, která leží pod malebným a strmým pohořím Vitoša, se ve dnech 22.–27. srpna 2011 uskutečnil 22. mezinárodní byzantologický kongres. Uspořádaly jej Mezinárodní asociace byzantských studií (Association internationale des études byzantines – AIEB) pod vedením P. Schreinera spolu s Bulharskou asociací byzantologů a medievalistů a bulharským organizačním komitétem, jemuž předsedal a který vedl V. Gjuzelev.
Obě fota: Julie Jančárková, Archiv SLÚ AV ČR
Pozůstatky chrámu sv. Spasa z 4.–15. stol., pevnost Belčin
Jednotlivá pracovní zasedání kongresu, kterého se zúčastnilo kolem tisícovky účastníků, se odehrávala v posluchárnách a aulách Sofijské univerzity sv. Klimenta Ochridského – přívětivé Alma Mater, která byla založena v roce 1888 a nachází se v historickém jádru města v sousedství Národní knihovny sv. Cyrila a Metoděje a chrámů sv. Alexandra Něvského a starobylé sv. Sofie. Záštitu nad významnou konferencí převzal bulharský prezident G. Parvanov a mezinárodní organizace UNESCO za finanční spoluúčasti mnoha sponzorů.
Program 22. mezinárodního byzantologického kongresu, jehož nosným tématem bylo
Byzanc bez hranic (
Byzance sans frontières), byl velmi bohatý a náročný (viz
http://22byzantinecongress.org/program_new/). Jednání se konala paralelně na několika místech současně. Vedle plenárních zasedání, z nichž první následovalo po dopoledním zahájení, se badatelé setkávali u kulatých stolů a při zasedáních v tematicky zaměřených sekcích. Jednání se týkala nejen problémů byzantské historie (politické, hospodářské, sociální a církevní dějiny) a byzantské filologie (jazyk a literatura), ale také byzantské filozofie a teologie, architektury, archeologie, dějin umění, práva, kodikologie, numizmatiky, sfragistiky a diplomatiky či byzantsko-slovanských vztahů a dějin vědy byzantologie.
P. Schreiner, prezident AIEB, P. Soustal, V. Gjuzelev, předseda bulharského organizačního komitétu kongresu, S. Karpov a A. Džurova
Na kongresu se sešlo mnoho světově uznávaných byzantologických kapacit a vedle starší generace také nemálo mladých, nadějných badatelů. Z České republiky se jej zúčastnilo šest byzantologů. V sekci
FC29. History of Byzantine studies, které společně s italskou badatelkou, historičkou umění C. Barsanti předsedala Lubomíra Havlíková, přednesly referáty dvě badatelky ze Slovanského ústavu AV ČR: L. Havlíková pojednala o vědecké spolupráci dvou světově proslulých byzantoložek – M. Paulové a Angličanky J. Hussey, Julie Jančárková představila příspěvek o srbském byzantologovi ruského původu G. Ostrogorském. V sekci
RT25. Fragile ambassadors – Byzantine relics and reliquaries inside the Empire and beyond proslovila Kateřina Horníčková (Filosofický ústav AV ČR a Institut für Realienkunde ÖAW, Wien) příspěvek o českých pektorálních relikviářích a v sekci
FC30. Byzantium today – projects prezentovala networkový systém CARMEN, určený pro medievalistická studia. Martina Jiroušková z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK, vystoupila v sekci
FC2. Archaeology in the Byzantine space II, v jejímž rámci se věnovala chersonskému obchodu v 7. a 8. století. Vlastimil Drbal (SLÚ AV ČR) přednášel v sekci
FC31. Problems of iconography. I. General questions o zobrazení Sokrata a sedmi mudrců na protobyzantských mozaikách. Společně s britským archeologem K. Darkem (Research Centre for Byzantine Studies, University of Reading) připravil příspěvek o archeologických pracích a objevech v konstantinopolském (istanbulském) chrámu Hagia Sofia, který byl zařazen do 3. plenárního zasedání na téma
Cities and public Space, Jan Kostěnec z Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy. Na prodejní výstavě byzantologických knih čeští badatelé prezentovali také sborník z mezinárodní konference
EKPHRASIS.
La représentation des monuments dans les littératures byzantine et byzantino-slaves. Réalités et imaginaires, která se konala v rámci společného česko-francouzského projektu v Praze v březnu 2010 (viz
AB 6/2010).
Kongres vedle slavnostního přijetí účastníků prezidentem G. Parvanovem v prostorách Národního historického muzea v sofijské čtvrti Bojana doprovázely kulturní akce včetně výstav. K nejpozoruhodnějším patřily expozice o byzantských řeckých iluminovaných rukopisech z 6.–18. století z oblasti Balkánského poloostrova, středověkém ortodoxním umění, jehož artefakty pocházely ze sbírek bulharských muzeí a kolekcí, nebo výstavy o postbyzantském umění (Byzanc après Byzance) 15.–19. století a bulharské křesťanské civilizaci silně ovlivněné blízkostí a sousedstvím Byzance. Účastníci měli rovněž možnost zúčastnit se okružních jízd po Sofii a několika výletů po památkách v blízkém okolí bulharského hlavního města.
V rámci kongresových jednání se v nedalekém Samokovu konalo zasedání Mezinárodní asociace byzantských studií, jíž je Česká republika od roku 1948 členem a v níž má zástupce. Na jednání byla zvolena nová prezidentka, byzantoložka J. Herrin z Velké Británie, která Asociaci povede dalších pět let až do příštího, 23. mezinárodního kongresu byzantských studií, který se uskuteční v roce 2016 v srbském Bělehradě.
V průběhu kongresových jednání a na neformálních schůzkách v kuloárech se obnovila stará mezinárodní vědecká přátelství či navázala nová, která jistě podpoří a přispějí k rozvoji mezinárodního časopisu Byzantinoslavica, Českého národního byzantologického komitétu a byzantologických studií v České republice.
LUBOMÍRA HAVLÍKOVÁ a JULIE JANČÁRKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.