Datoví žurnalisté z Českého rozhlasu se zaměřili na regionální rozložení kriminality v Česku. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál spojil data od Vězeňské služby České republiky s údaji o počtu obyvatel a vytvořil interaktivní mapu, která nabízí netradiční pohled na rozložení kriminality. Dotazoval přitom našeho sociálního geografa Martina Šimona z oddělení Lokálních a regionálních studií.
O prostorových vzorcích kriminality hovořil Martin Šimon pro Český rozhlas již v minulosti. Nyní komentoval interaktivní mapu, kterou lze najít v aktuálním článku na serveru iRozhlas.cz: „Příležitosti pro páchání kriminality jsou v prostoru rozmístěné extrémně nerovnoměrně. V některých regionech Česku se vyskytuje daleko menší počet kriminálních příležitostí a důvodů s trestnou činností začít.“ Zároveň upozornil na skutečnost, že spolu se zvýšeným množstvím vězňů má smysl sledovat širší trendy. Obecně totiž platí, že zvýšenou kriminalitu můžeme sledovat v regionech s vyšší nezaměstnaností, rozvodovostí a dalšími atributy sociální exkluze. „Nejsou to nutně regiony, které by byly chudé z hlediska příjmů. V Česku máme spoustu chudých regionů, typicky na Vysočině. A tam je kriminalita i počet vězňů relativně zanedbatelný,“ dodává.
Ačkoliv se některé regiony mohou zdát v určitých ohledech podobné, jako například severozápadní Čechy a sever Moravy, výsledné rozložení pachatelů trestné činnosti se může lišit. „Spousta lidí vnímá tyto regiony velmi podobně, ale jak ukazuje i tato mapa, jsou mezi nimi rozdíly. Jedním z těch diametrálních, který byl dlouhodobě vidět v datech, je, že Ostravsko má z řady historických důvodů v průměru vyšší míru vzdělanosti oproti Ústecku,“ uvádí Šimon. Z toho důvodu nenajdeme takovou míru kriminality ve venkovských obcích okolo Ostravy, zatímco v Ústeckém kraji jsou zvýšené hodnoty ve městech i v menších vesnicích okolo.
Ke kriminalitě navíc může vést jiný typ sociálních problémů. Jako příklad Šimon zmiňuje problémy vyplývající z exekučního byznysu: „Lidé z regionů, které jsou v současnosti nadměrně postiženy exekučním byznysem, mají vyšší pravděpodobnost, že se dostanou do bezvýchodné životní situace, a že někteří z nich zvolí kriminální dráhu.“
Mapu je důležité číst ne jako obraz současného stavu regionů, vypovídá totiž spíše o situaci v minulosti, kdy byly tresty uloženy. Šimon také naráží na fakt, že není vhodné se soustředit jen na místa s vyšší mírou kriminality. Podle něj bychom měli z hlediska prevence kriminality zaměřit svoji pozornost i na obce, které mají výrazně podprůměrný počet vězňů. Co dělají jinak, že tam ten problém nevzniká?
Více se dočtete ve článku Odkud pochází nejvíc vězňů a jak je na tom vaše obec? Mapa ukazuje ohniska kriminality.
Související:
- Josef Bernard, Martin Šimon: Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech (Sociologický časopis / Czech Sociological Review)
- Jsou místa koncentace kriminality společensky nejškodlivější? Nový analytický přístup pro prevenci kriminality a policejní praxi.
- Zveřejnění dat o kriminalitě na úrovni ulic - návrh řešení pro města v Česku.
- mapakriminality.cz
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter