Výzkum vztahu mezi rodinným životem a psychickým a fyzickým zdravím je jedním z velkých témat současné sociologické, demografické a epidemiologické literatury. Na jednu stranu vzbuzuje zájem otázka, jak rodinný stav a rodičovství ovlivňuje zdraví a chování jedince, na druhou stranu rostoucí počet studií začíná věnovat pozornost otázce, jak se rodiny mění a přizpůsobují situaci, kdy se musí starat o nemocného člena. Důležitost vztahu mezi rodinou a zdravím je zdokumentovaná v celé řadě zemí. Srovnávací výzkumy jsou relativně málo časté, ačkoliv existuje řada teoretických i empirických důvodů, proč by tento vztah měl být závislý na sociálním kontextu a ačkoliv by srovnávací výzkum mohl zásadně přispět k vysvětlení daného vztahu. Cílem tohoto projektu je proto zkoumat vztah mezi rodinou a zdravím, a to jak v českém národním kontextu, tak v mezinárodním srovnání. Součástí projektu je účast na mezinárodním srovnávacím programu ISSP (ISSP 2011 – Zdraví a ISSP 2012 Rodina a měnící se gender role).
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 5, zobrazeno 1 - 5)
Příspěvek se zaměřuje na postoje k manželství a nesezdanému soužití a na rozšíření nesezdaných soužití s dětmi v České republice. V druhé části příspěvek na základě zjištění kvalitativního výzkumu ukazuje postoje nesezdaných rodičovských párů a důvody případného odkladu svatby či zvažování vstupu do manželství.
Based on data from the ESS, round 3 we investigate 1) to what degree there still exist standardized patterns in the timing and sequencing of family transitions, 2) the relationship between family patterns and socially established norms. Our results confirm that the degree of destandardization varies across Europe. The most obvious tensions between rather traditional family patterns and liberalised norms were identified in Southern Europe.
Publikace se zabývá otázkou, jak evropské státy finančně podporují rodiny s dětmi a jak se tato podpora odráží na životní úrovni různých typů rodin a jak souhra sociálního systému a podmínek rodičům pomáhá se o své rodiny postarat. Dále se diskutuje otázka, jaký mají pohled na povinnosti státu samotní rodiče a jak do výpomoci s dětmi vstupují prarodiče. Mapovány jsou tedy jak fungování systému dávek a daní a situace na trhu práce, tak postoje rodičů a mezigenerační výpomoc.
Hlavním cílem knihy je zmapovat vztah mezi rodinnou situací jedince a jeho celkovým zdravím a psychickou pohodou. Autorky se přitom zabývají vztahem mezi rodinným stavem a přítomností dítěte v domácnosti na straně jedné a hodnocením vlastního zdravotního stavu, výskytem zdravotních omezení, zdravým životním stylem a duševním zdravím na straně druhé. Základním výsledkem jejich analýz je, že data z těchto výzkumů poskytují smíšený obraz vztahu mezi rodinným stavem a zdravím.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter