Archiv zpráv
Toto je snímek Slunce s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno
Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.
Rozhovor s Petrou Sukovou
"Vědátoři na pivu" tentokrát u nás na Astronomickém ústavu AV ČR a velmi povedený rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav oceněnou nedávno Akademií věd.
Píšete, voláte, ptáte se na řetízky teček na obloze
A my odpovídáme. Jedná se o další várky satelitů Starlink vypouštěných společností SpaceX Elona Muska. Ve finále jich má být 12 000. Spolu s dalšími společnostmi je plánováno vypuštění dalších družic a jejich počet z dnešních necelých 5 000 má stoupnout na 30 000, možná 50 000.
Na čem pracujeme: Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením
Shluky asteroidů představují skupinu planetek, které mají velice podobné oběžné dráhy kolem Slunce a zřejmě pocházejí z jednoho mateřského tělesa. Mechanismus jejich vzniku je však stále záhadou. Čeští autoři s pomocí numerické simulace vyšetřovali možnost, že by tyto shluky vznikaly postupným rozpadem nadkriticky rychle rotující planetky.
Vesmír a planety v něm dětskýma očima
Na vernisáži 21. ledna v knihovně hvězdárny v Ondřejově, za účasti ředitele Astronomického ústavu AV ČR a starosty Ondřejova děti z Mateřské školy v Ondřejově představily své obrázky vesmíru. Mateřská škola se zapojila do programu s vedoucím skupiny exoplanet Stelárního oddělení Petrem Kabáthem, který připravuje českou účast na misi Evropské kosmické agentury PLATO, která si klade za cíl najít "druhou Zemi". Na otázku, kdo by chtěl na hvězdárně jednou pracovat, se přihlásila polovina dětí. Se vzděláváním a propagací vědy lze začínat opravdu velmi brzy. Děkujeme MŠ Ondřejov za skvělou spolupráci.
Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry
Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se - za přispění českých vědců - poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).
Z deseti významných objevů roku 2019 se iDNES věnuje ve třech případech astronomii
Jedním z nich je první obrázek okolí černé díry - ve středu galaxie M87, pořízený teleskopem Event Horizon Telescope (EHT).
Prémie Jana Friče za rok 2019 obdrží Olga Maryeva
V pondělí 20. ledna 2020 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2019. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátkou za rok 2019 je Olga Maryeva, Ph.D. ze Stelárního oddělení, která Prémii obdržela za soubor prací "Studium masivních hvězd v pozdních vývojových stadiích a jejich okolí". Při příležitosti předání Prémie Olga Maryeva přednese přednášku "Massive stars on their final phases of evolution".
Mimořádně jasný bolid z 5. ledna 2020 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
V časných ranních hodinách krátce po čtvrté hodině v neděli 5. ledna 2020 upoutal pozornost mnoha náhodných svědků nejen na území ČR, ale i v sousedních zemích, především v Polsku a ve východní části Německa, velmi jasný bolid. Z našeho území, z míst, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, byl vidět relativně nízko na severní části oblohy. Jednalo se o tak mimořádně jasný úkaz, že v jeho nejjasnější části osvětlil krajinu a vzbudil tedy i velký mediální zájem. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Tip na netradiční výstavu s tématem VESMÍR v Galerii KVALITÁŘ na Senovážném náměstí v Praze
Pro umělce a architekty vystavující na této výstavě je téma vesmíru přirozenou inspirací. K trojici uměleckých disciplín byla do galerijního prostředí přizvána i věda – matka racionálního a empirického poznání. Jedním z témat je i aktuální problém světelného znečištění.
Na čem pracujeme: Galaxie se zdrojem gravitačních vln je výsledkem nedávné srážky
Za jeden z největších astronomických objevů současnosti je nepochybně považováno pozorování gama záblesku, který se stal též intenzivním zdrojem gravitačních vln, jež byl pozorován 17. srpna 2017. Vědci jsou si jisti, že tento jev byl výsledkem srážky neutronových hvězd. Ivana Ebrová a Michal Bílek a jejich spolupracovníci studovali možný vývoj galaxie NGC 4993, v níž se zmíněné spektakulární divadlo odehrálo.
Pozorování polostínového zatmění Měsíce na ondřejovské hvězdárně
Zveme vás v pátek 10. ledna od 18 do 20:30 na pozorování tohoto úkazu v historické Západní nebo Centrální kopuli (co stromy a obzor dovolí). Vstup zdarma. Pouze za jasného počasí.
Úspěšný film českých studentů upozorňuje na světelné znečištění
Na konci minulého roku měl na Youtube premiéru úspěšný projekt tři studentů ze SPŠPT Panská. Film "Hledání ztracené tmy" se stal jedním z nejpodporovanějších na fundraisingovém portálu Startovač.cz a prostřednictvím rozhovorů ukazuje velice názorně na hlavní problémy týkající se světelného znečištění.
Objev neustálé eroze a regenerace slunečních erupcí
Sluneční erupce provázené výrony koronální hmoty (CME) jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Porozumění erupcím a CME, zejména jejich vývoji od Slunce k Zemi, je proto nezbytné. Tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd a Pařížské observatoře (patřící pod univerzitu Paris Sciences & Lettres) nyní objevil, jak jsou CME během svého letu erodovány, ale i znovu obnovovány, přičemž ukotvení CME na slunečním povrchu driftují, putují po něm. Tento objev byl učiněn pomocí kombinace numerických simulací a družicových pozorování a je popsán v sérii čtyř vědeckých článků publikovaných v lednu až prosinci 2019 v časopisech Astronomy & Astrophysics a The Astrophysical Journal.
Mimořádný bolid z nedělního rána
Přišlo nám několik hlášení, že v neděli 5. ledna časně ráno (po 4. hodině) zazářil na obloze mimořádně jasný bolid. Zde přinášíme první informace od vedoucího Evropské bolidové sítě a vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty Dr. Pavla Spurného,
Na čem pracujeme: Prášící supernovy v rozpínajících se hvězdných obálkách
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak mohutný výbuch prach odpaří.
Z kraje roku 2020 nás čekají dva úkazy, maximum meteorického roje a polostínové zatmění Měsíce
Již v první polovině ledna roku 2020 se nad naším územím odehrají dva nebeské úkazy. V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Ten se pak o necelý týden později, v pátek 10. ledna večer, stane centrem pozornosti v době polostínového zatmění, které tentokrát bude očima pozorovatelné.
Na čem pracujeme: Nedostatek horkých Jupiterů u hvězd typu A
V současnosti je známo přes čtyři tisíce exemplářů planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Některé z nich patří do jednoho z 676 známých planetárních systémů. To už je dostatečný počet na formulaci a testování teorií o vzniku planetárních soustav. Petr Kabáth, Daniel Dupkala, Tereza Klocová a Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU byli členy mezinárodního týmu, který se zabýval statistikou planet typu horký Jupiter u hvězd spektrálního typu A.
Michal Sobotka jmenován emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd
Dlouholetý vedoucí Slunečního oddělení RNDr. Michal Sobotka, DSc. byl předsedkyní Akademie věd jmenován emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd.
Co nás čeká na obloze roku 2020?
Takových těch "top" úkazů, které člověka přitlačí k zemi a kouká na ně s úžasem, jsme si užili v minulém roce (úplné a částečné zatmění Měsíce, přechod planety Merkur před Sluncem) nebo v minulých letech (75% částečné zatmění Slunce, přechod planety Venuše před Sluncem v roce 2012, na další si musíme počkat až do roku 2133). V tomto srovnání bude rok 2020 na obloze chudý. Ale ne zase tak, aby se nedalo na co koukat. Mezi ty nejzajímavější úkazy patří lednové zatmění Měsíce, mimořádná viditelnost planety Venuše, opětovné přiblížení Marsu, nejlepší podmínky pro meteorický roj Geminidy a nakonec úkaz století - těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu.