O charakteru Anežky Merhautové a její pozici v oboru výmluvně hovoří podtitul sborníku 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999), vydaného Národním muzeem: “Věnováno první dámě české medievalistiky, PhDr. Anežce Merhautové, DrSc.” a rovněž pak zastoupení mnoha badatelů z domova i ciziny ve sborníku, který inicioval Ústav dějin umění u příležitosti jejích 90. narozenin Čechy jsou plné kostelů. Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (ed. Milada Studničková). Při příležitosti “křtu” tohoto sborníku jsme se měli možnost se stále vitální Anelou (jak byla zvána přáteli a kolegy bez omezení věku) společně setkat ve Vile Lanna.
Badatelský zájem Anežky Merhautové se dotýkal všech druhů románského umění od architektury, nástěnné malby přes iluminované rukopisy a liturgické náčiní až ke keramice a numismatice. Spolupracovala úzce zejména s archeology, stejně tak ale s kodikology či numismatiky a zahraničními i českými medievisty všech dalších oborů; a samozřejmě s restaurátory. Již při studiu se pod vedením A. Matějčka, J. Cibulky a J. Květa zaměřila na románské umění, jak ukazují témata její diplomové a rigorózní práce, a následná dlouhá řada knih, článků, příspěvků ve sbornících a monografií. Její jazyková vybavenost jí usnadňovala orientaci v recentní zahraniční literatuře a udržovala díky ní i mnohá přátelství s kolegy z ciziny, navázaná zejména během letní školy v Poitiers v roce 1961. Účast zde byla nejen pro Anelu, ale i pro mnohé další české medievisty v letech 1950–1989, iniciačním osobním setkáním se středověkým uměním Francie i se spřízněnými kolegy z celé Evropy. Je třeba litovat, že Anežka Merhautová nikdy trvale nepřednášela na vysoké škole. Mezi absolventy dějin umění tak dlouho scházeli pokračovatelé v jejím odborném zaměření – s čestnou výjimkou Dalibora Prixe v oblasti architektury.
Nový zájem o témata románského umění ohlásila výstava Otevři zahradu rajskou, věnovaná umění benediktinského řádu ve starším a vrcholném středověku. Na ni do určité míry navazuje v současné době projekt Ústavu dějin umění, podpořený grantem GA ČR “Obraz/y v době Přemyslovců: kontexty a formy”. Na mezinárodní konferenci, připravované v rámci zmíněného projektu na květen 2020, bude Anežce Merhautové a jejímu dílu věnována jedna sekce.
-kb-
Výběr z bibliografie o Anežce Merhautové
Vladimír Brych – Dana Stehlíková (eds.), 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999). Sborník příspěvků k jeho hmotné kultuře v raném a vrcholném středověku. Věnováno první dámě české medievalistiky, PhDr. Anežce Merhautové, DrSc., Praha, Národní muzeum 2003.
Benešovská Klára, PhDr. Anežka Merhautová, DrSc. nositelkou medaile Františka Palackého za zásluhy ve společenských vědách, in: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999), s. 7–8 [Laudatio k 80.narozeninám A. Merhautové, přednesené 1.3.2000 při předání medaile Františka Palackého. Obsahuje stručné shrnutí badatelské dráhy jubilantky].
Ivo Hlobil, Anežka Merhautová a klenotnice katedrály sv. Víta. S poděkováním k autorčiným 80. narozeninám, in: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999), s. 9–10.
Milada Studničková (ed.), Čechy jsou plné kostelů. Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2010 [zde k dílu a osobě A. Merhatové zejména příspěvky J. Homolky a P. Paula]
Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 914–916, Academia, Praha 2016
Fotografie: Anežka Merhautová před svým portrétem z roku 1940, foto Vlado Bohdan 2009