Z které doby jsou zbytky štětové cesty a hluboce zaříznuté úvozové stezky na severu Bechyně ?

Text dotazu

1. Jdete-li z Bechyně Čechovou ulicí přesně na sever a pokračujete-li asi 1 km Švestkovou alejí, narážíte na zbytky staré štětové cesty.
2. Nyní velice zarostlá, do terénu hluboce zaříznutá úvozová stezka vede z Bechyně západním směrem. Místy je snad i10 m široká a
    a ohraničená kamennou zíďkou. Překračuje říčku Smutnou.
Kdysi Bechynní vedla historická Linecká stezka, využívaná v různých dobách. Zajímá mne, z jaké doby pocházejí jmenované zbytky.

Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

mohlo by se jednat o pozůstatek stezky milevské, která spojovala stezku lineckou a vitorazskou, viz informace níže.

„Rataje nad Smutnou; kovárna stará při stezce z Milevska do Bechyně 15. Starobylá kaple při této stezce 16. Rozsáhlé pohanské hroby a starožitnosti 46.  Zdroj: HRAŠE, Jan Karel. Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. 2. vyd. Nové město nad Metují: J.K. Hraše, 1885. 183 s.

Milevsko leží stranou velkých tepen komunikačních. Za starých dob neprocházela městem ani krajem žádná z hlavních stezek zemských, toliko pobočná stezka, která spojovala stezku lineckou se stezkou vitorazskou. Stezka linecká vedla z Prahy přes Zbraslav, Dobříš, Příbram, Písek a Krumlov do Lince. Ze stezky gmundské, která vedla z Prahy přes Benešov, Tábor do Strkova, dále do Jindř. Hradce a Gmundu, odbočovala ve Strkově stezka vitorazská, která vedla dále k jihu přes Soběslav, Veselí, Č. Budějovice, Trhové Svíny a Vitoraz (Weitrach, hrad v Dol. Rakousích) do Rakous. Tyto dvě stezky byly spojeny stezkou milevskou, která odbočovala ze stezky linecká v Mirovicích, vedla k Vltavě do míst, kde později vznikl hrad Orlík, dále pak přes Kostelec n. Vlt. do Milevska, pak údolím potoka do Sepekova, к Hánovu, do Srlína a Bechyně, odtud pak přes Lužnici do Soběslavě ke stezce vitorazské. Místní stezky vedly z Milevska do Chyšek, Sedlce a Prčice, jiná přes Sepekov do Hodušína a Tábora, další přes Zbelítov na Vartu a Zvíkov, jiná přes Bránice do Bernartic a přes Osek a Květov k Červené n. Vlt. Stopy takové starobylé stezky můžeme dosud viděti pod vrchem Vinicemi u vodopádu, severně od kláštera, kde ve skále jsou dosud znatelně vyježděné koleje stezky. Zdroj: KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Reprint pův. vyd. z r. 1940. V Milevsku: Spolek pro rozvoj kultury, 2003. 224 s. Milevská vlastivědná knižnice; sv. 3.

 

Dále přikládáme odkaz na staré mapy, kde můžete vidět, které cesty se uchovaly ve Vámi zníněné lokalitě v průběhu staletí:

•             https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html? – nejedná se o odkaz trvalý, musíte zavřít informativní tabulku a na mapě najít město Bechyně. Potom si můžete prohlížet různě staré mapy.

 

Pokud máte o téma hlubší zájem, zkontaktujte: SOkA Tábor (https://www.ceskearchivy.cz/statni-okresni-archivy/tabor/soka-tabor-kontakty)  nebo SOA Třeboň (https://www.ceskearchivy.cz/archivni-oddeleni/soa-trebon/soa-tb-kontakty).

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

08.07.2019 07:30

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu