Naděje pro neplodné páry: vědci potvrdili zásadní úlohu enzymu akrosin
27. 01. 2020
Neschopností počít dítě přirozenou cestou trpí celosvětově minimálně 10 % partnerských párů. Nyní se otevírá nový směr bádání: vědci potvrdili roli enzymu akrosin, o němž se sice předpokládalo, že je klíčový pro průnik spermie do vajíčka, ale jednoznačný důkaz chyběl. Přinesl ho tým z japonské prestižní vědecké instituce RIKEN, jehož součástí byla i bioložka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Jako laboratorní zvířata jako jedni z prvních použili křečky.
Během přirozeného oplodnění musí spermie nejprve proniknout obalem vajíčka (zona pellucida), než dosáhne jeho plazmatické membrány a dojde ke splynutí pohlavních buněk. Důkaz, že enzym akrosin je pro oplodnění zásadní, nemohli vědci dosud podpořit důkazem. Jako tzv. zvířecí model se totiž využívají převážně myši, u nichž ale akrosin při reprodukci není třeba.
Geneticky upravený křeček
Japonští výzkumníci zvolili pro testování jiné zvíře: křečka. A právě na vývoji vhodného, geneticky upraveného modelu, spolupracovala Helena Fulková z Oddělení Vývojové biologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR. „Náš výzkum trval přes tři roky a nakonec se roli akrosinu podařilo nezvratně dokázat. Stejně zásadní podíl na oplodnění se přitom u akrosinu předpokládá i u lidí,“ zdůrazňuje vědkyně.
Nové poznatky by mohly posunou vývoj asistované reprodukce. „V poslední době se ukazují limitace myši jako modelu pro testování a zkoumání funkce genů. Je potřeba se podívat na alternativní modely zvířat, pokud chceme pochopit, jak lidský organismus funguje,“ dodává Helena Fulková. Článek o akrosinu a využití křeččího modelu publikoval v lednu významný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Zde najdete odkaz článek.
Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock
Přečtěte si také
- Vědci prokázali unikátní centromery u chromozómů kokotice evropské
- Černý kašel je v Česku na vzestupu, je třeba lepší očkování
- Vědci AV ČR testovali metodu, která by mohla zmírnit příznaky ALS
- Čas se neměří jen hodinkami
- Jak kořeny rostlin reagují na gravitaci? Přesněji, než se čekalo
- V Akademii věd se diskutovalo, jak podpořit mezinárodní výzkum
- Hormonální systém řídící růst rostlin má prastarý původ, ukázal výzkum
- Změny klimatu zasáhnou výskyt prospěšných hub, tvrdí metastudie
- Chromozomy ve vajíčku řídí své vlastní rozdělení, zjistili vědci
- Vědec z Akademie věd získal 2 500 000 eur na lepší využití sluneční energie
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.