Previous Next
Za Petrem Holmanem (17. 4. 1951 — 4. 8. 2019) MARTIN MACHOVEC Po krátké a těžké nemoci ve věku osmašedesáti let zemřel v pražské nemocnici v Motole významný český...
(Nejen) výtvarný básník Josef Šíma VERONIKA KOŠNAROVÁ Poté co nakladatelství Malvern v čele s Jakubem Hlaváčkem vydalo řadu individuálních publikací...
Reprezentace národa v dramatu PETER DEUTSCHMANN U příležitosti stého výročí založení Československa si autoři recenzované knihy stanovili jasný cíl:...

Rada Ústavu pro českou literaturu AV ČR na svém zasedání 7. 2. 2013 přijala stanovisko k plánovanému radikálnímu snížení dotace pro literární časopisy na rok 2013.

 

Systém literárních časopisů v ohrožení

(Stanovisko Rady Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., k radikálnímu snížení dotace pro literární časopisy na rok 2013)

 

Rada Ústavu pro českou literaturu AV ČR považuje za nezbytné vyjádřit se k situaci, která nastala na Ministerstvu kultury kolem rozdělování grantů na tzv. živé umění, konkrétně na literární a kulturní časopisy. Jde totiž i o oblast, jíž se týká i značná část našeho odborného zájmu. Úhrnně lze říci, že situace, k níž došlo letos, a sice že se příspěvek na vydávání oproti loňsku snížil o více než 50 procent, nemůže znamenat jen úpravu chodu, jak si snad Ministerstvo kultury představuje, ale o naprostou devastaci celého systému.

Systém literárních časopisů, jehož kořeny sahají hluboko do 19. století, má totiž hodnotu ve své celistvosti. Je organizován podél dvou os – funkční a programové.

Funkčně se časopisy odlišují převážně podle své periodicity. Týdeníky až měsíčníky plní vůči autorům, nakladatelům i čtenářům informační a referentskou funkci, zde se organizuje literární veřejnost, probíhají diskuse, ankety či polemiky o literární hodnoty a instituce, zde vychází nejvíce literárních recenzí a zde jsou také novinky recenzovány nejrychleji. V situaci, kdy se deníky věnují literární kritice jen okrajově, jsou to právě časopisy s rychlejší periodicitou, které zajišťují hlavní část kritické reflexe nové tvorby. Jejich prostřednictvím jsou navíc hodnotové diskuse uvnitř literárního prostředí distribuovány k širší veřejnosti, protože právě po týdenících až měsíčnících nejčastěji sahají při sestavování své agendy kulturní rubriky denního tisku, rozhlasu či televize.

Druhá organizační osa systému literárních časopisů je osou programové diferenciace. Jednotlivé funkční pozice (týdeník, měsíčník, revue, „malý“ skupinový časopis atd.) jsou obsazeny různými tituly, odlišenými svou estetickou, literárně politickou, generační či světonázorovou pozicí, svými kulturními ideály a hodnotovými měřítky.

Výsledkem je, že systém literárních časopisů nelze bez ztráty jeho smyslu redukovat ani po funkční, vertikální ose, ani po ose programové, horizontální. Bez průběžné kritické reflexe, zajišťované týdeníky či měsíčníky, by se národní literatura atomizovala, bez pomaleji vycházejících časopisů by se banalizovala. Monopolizace časopiseckého systému na horizontální, programové ose (podle hesla: jeden měsíčník, jedna revue…) není rovněž možná, souběžná existence programových alternativ je podmínkou bohatého literárního života a společensky podnětné umělecké tvorby.

Doporučení (změna periodicity, přechod na internet), která zaznívají ze strany Ministerstva kultury, nelze z odborného hlediska akceptovat. Při změně periodicity se zásadně mění funkce časopisu daná jeho pozicí v systému časopisů a může následně dojít ke zpochybnění jeho smyslu. Při změně média nemůže být zachována identita příslušného časopisu. Tištěný a internetový časopis ve svém důsledku nikdy nebudou totéž, jako není totožné novinové a televizní zpravodajství atp.

Ministerstvo kultury má nezpochybnitelné právo přidělovat dotaci literárním časopisům na základě odborného zhodnocení kvality. Oborová komise, v jejíž kompetenci toto kvalitativní zhodnocení je, je letos – vlivem radikálně sníženého rozpočtu pro časopisy – ovšem postavena do pozice, kdy už nemůže uvažovat pouze o kvalitě jednotlivých časopiseckých titulů, ale je jí do rukou vložen osud celého systému literárních časopisů, který jsme ve stručnosti popsali výše. Dovolujeme si připomenout, že k takto hrubému zásahu do systému literárních časopisů přistoupil český stát naposledy počátkem období tzv. normalizace.

To, že si existující literární časopisy dosud zachovávají úroveň, která odpovídá jejich společenským funkcím, lze přičítat zejména nadšení těch, kdo je svou prací naplňují. Spoléhat na tuto nezištnou motivaci však nelze donekonečna.

Zachování současného systému literárních časopisů při celkové dotaci snížené pod úroveň podpory v loňském roce není podle našeho názoru možné.

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A. , předseda Rady ÚČL AV ČR

PhDr. Lenka Jungmannová, PhD., místopředsedkyně Rady ÚČL AV ČR

Členové:

Mgr. Miroslav Balaštík, PhD.

PhDr. Daniela Hodrová, DrSc.

Ing. Pavel Janáček, PhD., ředitel ÚČL AV ČR

Prof. PhDr. Petr Koťátko, CSc.

PhDr. Karel Piorecký, PhD.

PhDr. Petr Šámal, PhD.

Prof. PhDr. Dalibor Tureček, CSc.

V Praze dne 7. února 2013