Mezinárodní výzkumný tým demonstroval elektrický zápis dat v antiferomagnetu. Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Tradičně se předpokládá, že magnetizmus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Práce byla publikována v časopise Science
Nacházíte se
Aktuality
U příležitosti 15 let úspěšného fungování Observatoře Pierra Augera v Argentině bylo slavnostně inaugurováno její významné vylepšení, nazvané AugerPrime, a byla podepsána dohoda o fungování observatoře až do roku 2025.
Ve dnech 14. – 17. listopadu 2015 vědci z mezinárodní observatoře Pierra Augera oslavili zahájení nové éry provozu observatoře a otevření výstavby jejího rozšíření. Observatoř Pierra Augera je svou neuvěřitelnou rozlohou přes 3000 km2 největší detektor kosmického záření na světě.
Vlastnosti materiálů používaných v dnešních elektronických součastkách jsou odvozeny z chování valenčních elektronů. Důležitou charakteristikou elektronů je jejich spin, což je, zjednodušeně řečeno, směr rotace elektronu kolem jeho osy. Jak si už před téměř devadesáti lety uvědomil německý fyzik Friedrich Hund (1896 – 1997), elektrony vázané v atomu mají tendenci rotovat všechny ve stejném směru. Tomuto jevu se dnes říká Hundovo pravidlo
Výzkumní pracovníci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity v Řezně v Německu představili novou metodu mikroskopie atomárních sil (Atomic Force Microscopy = AFM), která umožňuje zobrazit polaritu jednotlivých chemických vazeb v molekule. Možnost detailního zobrazení rozložení náboje v chemických vazbách v rámci jedné molekuly výrazně posouvá současné možnosti studia přenosu náboje na atomární a molekulární úrovni. Právě detailní znalost rozložení náboje na molekulární úrovni by mohla pomoci např. při konstrukci solárních článků.
Vědci z experimentu NOvA oficiálně zveřejnili svá první pozorování oscilací neutrin. Stalo se tak na konferenci Americké fyzikální společnosti v Ann Arbor, USA. Potvrdili tím nejen plánovanou funkčnost svého detektoru, ale provedli i významný krok k naplnění cíle celého experimentu, kterým je bližší poznání těchto tajemných částic.
Vědci z Fyzikálního Ústavu AV ČR, v. v. i., společně s kolegy z Osacké univerzity v Japonsku představili v časopise Nature Communications [1] novou metodu, která výrazně posouvá možností mikroskopů atomárních sil zobrazit chemickou strukturu jednotlivých molekul.
Poslední vývoj rastrovacích mikroskopů umožnil zobrazit chemickou strukturu jednotlivých molekul na povrchu pevné látky.
Na svém dvoudenním zasedání 15. a 16. července 2015 rozhodl kontrolní výbor observatoře Cherenkov Telescope Array (CTA) za účasti českých zástupců, že pro závěrečnou fázi vyjednávání o umístění největší světové sítě teleskopů pro pozorování vysokoenergetického gama záření bylo vybráno na jižní polokouli místo v poušti Atacama v Chile a na severní polokouli lokalita na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově La Palma.
29. června 2015 se dožívá osmdesáti let významný výzkumný inženýr našeho ústavu Ing. Milan Janata. Milan se narodil v Teplicích, maturoval na gymnáziu ve Vrchlabí a v roce 1958 zakončil studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Prošel řadou zaměstnání, kde se vesměs zabýval návrhy měřicích a automatizačních zařízení. Ve FZÚ pracoval v letech 1963-1967 a od roku 1970 v něm pracuje až dodnes. Je autorem nebo spoluautorem šesti vynálezů, šesti patentů, řady článků v českých i zahraničních odborných časopisech. Od roku 1978 spolupracuje s úřadem pro normalizaci a měření (nyní Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví). Před rokem 1989 byl členem komise expertů pro normalizaci při RVHP.
Doletět ke čtyřkilometrovému asteroidu, odebrat z něj vzorky a poté nejvýkonnějším laserem světa zabránit jeho srážce se Zemí v roce 2045. To je úkol pro posádku rakety, která letos v létě odstartuje do vesmíru. Zachránit lidstvo. Takový je hrubý scénář třetího ročníku Expedice vesmír, soutěže, která netradičním způsobem popularizuje vědu dětem ve věku 10 – 15 let.
Klastr Dorje byl zakoupen v listopadu 2008 jako nová výpočetní kapacita pro náročné vědecké výpočty v oblasti fyziky pevných látek. Ve své době byl jedním z nejvýkonnějších superpočítačů v České republice. Jeho teoretický výkon činil 5,1 TeraFlops a reálný naměřený 4,2 TeraFlops.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- …
- následující ›
- poslední »