Sociologické dizertace
Zabývám se diferenciací životních stylů, kulturního kapitálu (vkus a spotřeba) a sociální stratifikace. Analýza dat MML 2004 sleduje: hypotézu třídní homologie, sociální zakotvenost kulturního všežroutství a hypotézu nárůstu třídní homologie po roce 1989. Většina z 6 oblastí životního stylu je strukturována vzděláním a příjmem, zčásti hierarchicky vázána na sociální třídu ABCDE. Vliv mají další faktory: pohlaví, věk, velkoměsto.
Kniha představuje teoretickou studii a původní kvalitativní empirický výzkum otcovství po rozvodu či rozchodu. Bylo provedeno celkem 35 rozhovorů s muži s různým vzdělanostním a sociálním pozadím. Ukazuje, jak si současní muži vybírají mezi různými repertoáry otcovství, jak je interpretují a jak takto konstruují svou vlastní osobní otcovskou roli.
Studie podrobně zmapuje situaci získávání odpovědi na výzkumnou otázku a to jak v rovině interakce mezi zúčastněnými osobami, tak také v rovině kognitivních procesů, které se odehrávají v hlavách respondentů.
Tato kniha je sociologickým pojednáním o možnostech rozhodování, volby a protestu ve vztahu k novým technologiím v současných společnostech, tak jak se ukazují v případě geneticky modifikovaných organismů (GMO). V práci autorka sleduje konflikty, které se odehrávají kolem hodnocení, správy a pohybu této technologie v zemědělském a potravinářském prostoru.
Tématem knihy jsou regionální a lokální aspekty občanské společnosti v České republice. Teoretická část je zaměřena na teoretické ukotvení občanské společnosti a občanské participace ve dvou různých, částečně proti sobě stojících perspektivách – institucionální a sociokulturní. Výsledky empirické studie dvou vybraných krajů České republiky dokazují, že jsou to jak faktory institucionální, tak faktory sociokulturní, které ovlivňují rozvoj občanské společnosti.
Cílem předkládané práce je odpovědět na otázku, jaká je povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Autorka zkoumá roli, charakter, financování a klasifikaci neziskového sektoru v České republice, včetně popisu překážek, kterým občanský sektor v České republice čelí v kontextu procesů transformace, evropeizace a globalizace.
Hlavním cílem studie životních podmínek podnikatelů a podnikatelek zhruba od poloviny 90. let a s nástupem nového tisíciletí v České republice je zasadit jejich životní strategie do složité struktury genderových vztahů české společnosti.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter