Zemědělství jako nový hlavní způsob obživy vedlo k usedlému způsobu života, vznikla stálá sídliště s dřevo-hlinitými domy a postupně došlo k rozvoji řemeslné výroby.

Nová kultura

V důsledku těchto změn došlo též ke značnému nárůstu počtu obyvatel, který mnohdy vyústil v přelidňování určitých oblastí a v následné expanze na nová území. Někdy mezi lety 4700 až 4500 před naším letopočtem se tak na naše území dostává lid, který sem přináší i zcela nové kulturní projevy ze své pravlasti nacházející se přibližně na území severovýchodní Jugoslávie, západního Maďarska a jihozápadního Slovenska.

Podle typické keramiky, bohatě zdobené ornamenty a barvou, dnes tuto populaci označujeme jako lid s moravskou malovanou keramikou. Nově příchozí kolonisty můžeme v archeologických pramenech zřetelně odlišit od předchozích neolitických kultur na Moravě. Lidé s malovanou keramikou zde setrvali po zbytek čtvrtého tisíciletí až do nové historické éry – eneolitu (pozdní doba kamenná).

Lid s moravskou malovanou keramikou k nám přicházel pravděpodobně z jihu a poté, co prošel nížinnými terény Podyjí, se usazoval zejména v oblastech Znojemska, Moravskokrumlovska a Brněnska. I přes skutečnost, že oblast Břeclavska nestála v centru osídlení tohoto lidu, zanechala nám zde tisíciletá historie této pozoruhodné kultury více než šedesát archeologických lokalit s pozůstatky po jejich životě.

Z převážně sídlištních lokalit si tak můžeme udělat představu o způsobu jejich bydlení. Jednoprostorové obytné stavby menších rozměrů (přibližně šest krát čtyři metry) byly budované jak na úrovni terénu, tak zapuštěné do země v mladší fázi osídlení se objevují také půdorysy kůlových nadzemních domů. Poměrně často se zde objevují zbytky hliněných pecí hospodářské i hrnčířské funkce.

SOŇA KLANICOVÁ(Autorka pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky Brno, detaš. pracoviště Dolní Dunajovice)

VÍCE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ BŘECLAVSKÉHO DENÍKU ROVNOST