„Za celou dobu výzkumu jsme poměrně slušně prozkoumali akropoli i obě předhradí. Položili jsme si otázku, odkud lidé, kteří zde žili, brali jídlo, jak byli zásobováni atd. Dřívější sondy prokázaly, že výrobní objekty byly u paty valu na prvním předhradí,“ říká Pavel Kouřil, vědecký pracovník Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno, který už takřka čtyři desítky let, tedy od samého začátku, výzkum v Podoboře vede.

CO SE DĚLO ZA BRANAMI?

Archeology ovšem zajímalo, jaká byla situace mimo prostor hradiska, kde lidé také mohli žít a vyvíjet svoji činnost ať už zemědělskou nebo výrobní.

„ Zhruba před třiceti lety jsme položili sondy mimo akropoli a našli stopy osídlení. V jednom ze dvou objektů bylo dokonce spálené obilné zrno. Abychom se ujistili, že to nebyl pouze náhodný nález, rozhodli jsme se prozkoumat prostor západním směrem za druhým předhradím,“ přibližuje Pavel Kouřil.

Hned na to dodává, že letošní sonda potvrdila jejich domněnku halštatského osídlení s nevýraznými objekty, tedy osídlení ze starší doby železné.

„Velmi zajímavý byl nález ze slovanského období. Ve vzdálenosti zhruba deseti metrů od příkopu jsme zachytili jeden, možná i dva slovanské objekty se zahloubeným ohništěm vanovitého profilu s tmavou, černou popelovitou vrstvou. Pravděpodobně se jedná o nadzemní objekt srubové konstrukce, neboť jsme nenašli žádnou kůlovou jámu,“ říká vedoucí výzkumu.

ZEMĚDĚLSTVÍ, VÝROBA, ZÁSOBOVÁNÍ

Podle jeho soudu se nálezy vážou k 9. století čili starší fázi slovanského osídlení. Ze stejného období také pochází keramika zdobená vícenásobnou vlnicí.

„Je možné, že nádoby mohou být dokonce z první poloviny 9. století, To se ukáže po očištění a umytí,“ dodává.

Letošní sonda prokázala, že objekty s ohništi, v nichž bydleli lidé, se nacházely i mimo prostor hradiska.

„Tato část populace se zřejmě zabývala zemědělstvím a možná i výrobní činností, třeba produkcí železa. Našli jsme totiž strusku, část kroužku pravděpodobně z koňského uzdění,“ popisuje letošní nálezy Kouřil.

Na jejich základě lze předpokládat, že tito lidé se zabývali zásobováním hradiska a v případě nebezpečí nebo útoku se uchýlili do hradeb.

„Letošní sezona byla sice krátká, ale splnila to, co jsme očekávali,“ dodávána závěr Pavel Kouřil.

Výzkumy v Chotěbuzi-Podoboře
Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora přitahovala zájem historiků a archeologů už v 19. století. Nejstarší výkopy zde však byly prováděny až v období před první světovou válkou. Sondáže na místě probíhaly i ve 30. letech, první profesionální výzkum je spojený se jménem Lumíra Jisla, který vedl výzkumy v letech 1952 a 1954. Systematický výzkum se zde realizuje od roku 1978. Archeologové se vracejí na hradisko každý rok, díky čemuž patří chotěbuzská archeologická lokalita mezi opravdu nejlépe prozkoumané a zdokumentované archeologické lokality v celé České republice. (wik)