ročník 19, číslo 2/2018: Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností
Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností
Alena Křížková, Hana Hašková
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
již více než tři dekády se ve feministických proudech diskutuje o intersekcionálním přístupu a jeho významu pro vědu, vzdělávání i pro praxi a tento přístup se dále rozvíjí (např. Collins 1990; Crenshaw 1991; Denis 2008; Lombardo, Verloo 2009; Choo, Ferree 2010; Winker, Degele 2011). Cílem tohoto tematického čísla je otevřít diskusi o intersekcionálním přístupu v rámci feministické kritiky sociálních nerovností v ČR. Toto číslo vychází jako vůbec první tematické číslo zaměřené na intersekcionální přístup v sociálních vědách v ČR. I když v evropských a světových sociálněvědních časopisech vyšly již desítky tematických čísel o intersekcionalitě, ani ve světovém feministickém myšlení ještě není intersekcionální přístup dostatečně rozvinut, zejména v metodologické rovině a z hlediska jeho možného praktického využití. Zaměření tohoto čísla reflektuje dosavadní vývoj v oblasti intersekcionálního výzkumu a diskusí týkajících se zejména vývoje v angloamerické komunitě feministických badatelek a zároveň rozvíjí a posouvá tuto diskusi teoretickými a empirickými studiemi, které se soustředí na středoevropský kontext.
Výchozím předpokladem intersekcionálního přístupu je myšlenka, že neexistuje jediná kategorie (rasa, třída, gender, etnicita, národnost nebo sexualita a další), která by mohla vysvětlit lidskou zkušenost, jež je strukturována rozdíly a distribucí moci, bez odkazu k dalším kategoriím (např. Collins 1993; McCall 2005; Krekula 2007; Walby 2007; Milevska 2011; Yuval-Davis 2012; Collins, Bilge 2016; Hancock 2016; Romero 2018; v ČR např. Kolářová 2008). Patricia Hill Collins (Collins 1990: 276) hovoří o „matici nadvlády“ (matrix of domination), která se vztahuje k různým oblastem distribuce moci (strukturální, disciplinující, hegemonické a interpersonální). Kimberlé Crenshaw (1991), jež je považována za zakladatelku termínu intersekcionalita, se zaměřuje na překrývající se kategorie diskriminace a ve svých pracích upozorňuje na „intersekcionální neviditelnost“ některých žen, zejména žen diskriminovaných rasově. Podle tohoto přístupu jsou systémy nerovností neoddělitelně propojeny a (re)produkují se na různých úrovních od struktury společnosti přes instituce, symboly a normy až po individuální praktiky.
Intersekcionální přístup zdůrazňuje důležitost jednak zahrnutí a sdílení zkušenosti a perspektivy vícenásobně marginalizovaných skupin a jednak důležitost chápání různých institucí jako vzájemně propojených ve spoluvytváření komplexních nerovností. Intersekcionální přístup se zabývá vztahovostí identit, sociálním kontextem, mocenskými vztahy, komplexitou sociálních nerovností a sociální spravedlností. V souvislosti s tím je třeba pracovat na přesnějším a komplexnějším pochopení identity a na fluidnějším vymezení genderu, rasy, sexuality, třídy a jiných znevýhodňujících kategorií. Intersekcionální přístup představuje transformaci v produkci vědění a ve využívání tohoto nového typu vědění pro transformaci společnosti a dosahování sociální spravedlnosti (Thornton Dill, Zambrana 2009). Kromě výzvy pro komplexní vědecké zkoumání nerovností (např. Bowleg 2008; Dubrow 2008; Choo, Ferree 2010; Winker, Degele 2011; Anthias 2012; v ČR např. Hašková, Křížková, Pospíšilová 2018) tedy zahrnuje intersekcionální přístup i výzvu propojit produkci vědění s veřejnou politikou pro dosahování sociální spravedlnosti (viz např. Milevska 2011; Collins 2012; Carbado, Crenshaw, Mays, Tomlinson 2013; Romero 2018).
Předložené číslo obsahuje sedm statí, z nichž tři jsou zaměřeny teoreticky a čtyři předkládají výsledky empirických výzkumů. První stať Kateřiny Kolářové, Paradoxy úspěšné teorie: intersekcionalita mezi kritikou a stvrzováním hegemonie, mapuje vývoj a současné kritiky intersekcionální teorie a jejího využívání. Následující tři stati mají společné téma věku a stáří. Teoretická stať Jasny Mikić, Aleksandry Kanjuo Mrčely a Moniky Kalin Golob, Gendered and ‘ageed’ discourse and power inequalities: the intersectional approach, navrhuje možné směry interseckionálního zkoumání reprodukce nerovností z hlediska genderu a věku prostřednictvím jazyka. Jaroslava Hasmanová Marhánková ve své stati Sexualita a stárnutí – průsečíky ticha. Využití intersekcionálního přístupu při studiu zkušenosti stárnutí LGBT osob zkoumá a představuje způsoby využití intersekcionálního přístupu při studiu stárnutí LGBT osob. Třetí statí, která se významně dotýká tématu věku a stárnutí a je zároveň první výzkumnou statí v tomto čísle, je příspěvek Emy Hrešanové a Aleny Glajchové, Staré a cizí: Zranitelnost a intersekcionalita ve zdravotní péči. Autorky navrhují nové pojetí konceptu zranitelnosti na základě jejich výzkumu seniorů a seniorek a matek migrantek v systému zdravotní péče v ČR. Tématu zdraví se dotýká i další výzkumná stať Aleny Křížkové, Hany Haškové a Kristýny Pospíšilové, Zdravotní znevýhodnění, gender a vzdělání na trhu práce v intersekcionální perspektivě, která kombinuje kvantitativní a kvalitativní intersekcionální analýzu pro zkoumání postavení žen a mužů na trhu práce z hlediska zdravotního stavu, dosaženého vzdělání a genderu. Lenka Formánková a Marta Lopatková ve své stati Nerovná startovní čára? Intersekcionální analýza počátků profesních drah jedenapůlté generace vietnamských mužů a žen na českém trhu práce zkoumají vzájemné působení faktorů, jež mají vliv na pracovní postavení vysokoškolaček a vysokoškoláků vietnamského původu, kteří se buď v ČR narodili, nebo do ČR přišli ve velmi útlém věku. Kateřina Glumbíková, Barbora Gřundělová a Alice Gojová ve svém výzkumu Intersekcionalita útlaku u matek bez domova z azylových domů ukazují, jakým způsobem vzájemné prolínání a spolupůsobení faktorů, jakými je gender, mateřství, samoživitelství, špatná socioekonomická situace, etnicita a bezdomovectví, produkují různé formy útlaku matek z azylových domů. Tematické číslo obsahuje také rozhovor Aleny Křížkové s Mary Romero, profesorkou na Arizonské státní univerzitě, která v současnosti předsedá Americké sociologické asociaci, o potenciálu intersekcionálního přístupu pro studium sociálních nerovností a dosahování sociální spravedlnosti. Na rozhovor navazuje Alena Křížková recenzí nové knihy Mary Romero Introducing Intersectionality (2018). Další z recenzí, jež se váže k tématu čísla, je recenze knihy Intersectionality (2016) od Patricii Hill Collins a Sirmy Bilge, kterou napsala Klaudia Teichmanová.
Věříme, že toto tematické číslo přispěje k rozvíjení intersekcionálního přístupu jak při výzkumu sociálních nerovností, tak při snaze nerovnosti mírnit a dosahovat sociální spravedlnosti. Přejeme Vám příjemné čtení plné podnětů pro Vaši práci.
Literatura
Anthias, F. 2012. „Intersectional What? Social Divisions, Intersectionality and Levels of Analysis.“ Ethnicities Vol. 13, No. 1: 3–19, http://doi.org/10.1177/1468796812463547.
Bowleg, L. 2008. „When Black + Lesbian + Woman ≠ Black Lesbian Woman: The Methodological Challenges of Qualitative and Quantitative Intersectionality Research.“ Sex Roles, Vol. 59: 312–325, http://doi.org/10.1007/s11199-008-9400-z.
Carbado, D. W., Crenshaw, K. W., Mays, V. M., Tomlinson, B. 2013. „Intersectionality: Mapping the Movements of a Theory.“ Du Bois Review, Vol. 10, No. 1, http://doi.org/10.1017/S1742058X13000349.INTERSECTIONALITY.
Collins, P. H. 1990. Black Feminist Thought: Knowledge, Consciousness and the Politics of Empowernment. Boston: UnwinHyman.
Collins, P. H. 1993. „Toward a New Vision: Race, Class, and Gender as Categories of Analysis and Connection.“ Jean Ait Belkhir, Race, Gender & Class Journal, Vol 1, No. 1: 25–45. Retrieved from: http://www.jstor.org/stable/41680038.
Collins, P. H. 2012. „Looking Back, Moving Ahead: Scholarship in Service to Social Justice.“ Gender & Society, Vol. 26, No. 1: 14–22, http://doi.org/10.1177/0891243211434766.
Collins, P., Bilge, H. S. 2016. Intersectionality. Cambridge: Polity Press.
Crenshaw, K. 1991. „Mapping the Margins: Intersectionality, Identity Politics, and Violence Against Women of Color.“ Stanford Law Review, Vol. 43, No. 6: 1241–1299.
Denis, A. 2008. „Review Essay: Intersectional Analysis: A Contribution of Feminism to Sociology.“ International Sociology, Vol. 23, No. 5: 677–694, http://doi.org/10.1177/0268580908094468.
Dubrow, J. K. 2008. „How Can We Account for Intersectionality in Quantitative Analysis of Survey Data? Empirical Illustration for Central and Eastern Europe.“ Ask: Research & Methods, Vol. 17, No. 1: 85–100.
Hancock, A. M. 2016. Intersectionality. An Intellectual History. New York: Oxford University Press, https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199370368.001.0001.
Hašková, H., Křížková, A., Pospíšilová, K. 2018. „Intersekcionální přístup ke zkoumání nezaměstnanosti.“ Czech Sociological Review, Vol. 54, No. 2: 171–197, http://doi.org/10.13060/00380288.2018.54.2.398.
Choo, H. Y., Ferree, M. M. 2010. „Practicing Intersectionality in Sociological Research: A Critical Analysis of Inclusions, Interactions, and Institutions in the Study of Inequalities.“ Sociological Theory, Vol. 28, No. 2: 129–149, http://doi.org/10.1111/j.1467-9558.2010.01370.x.
Kolářová, M. 2008. „Na křižovatkách nerovností: gender, třída a rasa/etnicita.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum, roč. 9, č. 2: 1–10.
Krekula, C. 2007. "The Intersection of Age and Gender Reworking Gender Theory and Social Gerontology." Current Sociology, 55(2), 155–171. http://doi.org/10.1177/0011392107073299
Lombardo, E., Verloo, M. 2009. „Institutionalizing Intersectionality in the European Union?“ International Feminist Journal of Politics, Vol. 11, No. 4: 478–495, http://doi.org/10.1080/14616740903237442.
McCall, L. 2005. „The Complexity of Intersectionality.“ Signs: Journal of Women in Culture and Society, Vol. 30, No. 3: 1771–1800, http://doi.org/10.1086/426800.
Milevska, S. 2011. „Solidarity and Intersectionality: What Can Transnational Feminist Theory Learn from Regional Feminist Activism.“ Feminist Review, conference, e52–e61, http://doi.org/10.1057/fr.2011.29.
Romero, M. 2018. Introducing Intersectionality (Short Intr). Cambridge: Polity Press.
Thornton Dill, B., Zambrana, R. E. 2009. Emerging Intersections: Race, Class, and Gender in Theory, Policy, and Practice. New Jersey: Rutgers University Press.
Walby, S. 2007. „Complexity Theory, Systems Theory, and Multiple Intersecting Social Inequalities.“ Philosophy of the Social Sciences, Vol. 37, No. 4: 449–470, http://doi.org/10.1177/0048393107307663.
Winker, G., Degele, N. 2011. „Intersectionality as Multi-level Analysis: Dealing with Social Inequality.“ European Journal of Women’s Studies, Vol. 18, No. 1: 51–66, http://doi.org/10.1177/1350506810386084.
Yuval-Davis, N. 2012. „Dialogical Epistemology–An Intersectional Resistance to the ‘Oppression Olympics‘“ Gender & Society, Vol. 26, No. 1: 46–54, http://doi.org/10.1177/0891243211427701.