Naděje pro neplodné páry: vědci potvrdili zásadní úlohu enzymu akrosin
27. 01. 2020
Neschopností počít dítě přirozenou cestou trpí celosvětově minimálně 10 % partnerských párů. Nyní se otevírá nový směr bádání: vědci potvrdili roli enzymu akrosin, o němž se sice předpokládalo, že je klíčový pro průnik spermie do vajíčka, ale jednoznačný důkaz chyběl. Přinesl ho tým z japonské prestižní vědecké instituce RIKEN, jehož součástí byla i bioložka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Jako laboratorní zvířata jako jedni z prvních použili křečky.
Během přirozeného oplodnění musí spermie nejprve proniknout obalem vajíčka (zona pellucida), než dosáhne jeho plazmatické membrány a dojde ke splynutí pohlavních buněk. Důkaz, že enzym akrosin je pro oplodnění zásadní, nemohli vědci dosud podpořit důkazem. Jako tzv. zvířecí model se totiž využívají převážně myši, u nichž ale akrosin při reprodukci není třeba.
Geneticky upravený křeček
Japonští výzkumníci zvolili pro testování jiné zvíře: křečka. A právě na vývoji vhodného, geneticky upraveného modelu, spolupracovala Helena Fulková z Oddělení Vývojové biologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR. „Náš výzkum trval přes tři roky a nakonec se roli akrosinu podařilo nezvratně dokázat. Stejně zásadní podíl na oplodnění se přitom u akrosinu předpokládá i u lidí,“ zdůrazňuje vědkyně.
Nové poznatky by mohly posunou vývoj asistované reprodukce. „V poslední době se ukazují limitace myši jako modelu pro testování a zkoumání funkce genů. Je potřeba se podívat na alternativní modely zvířat, pokud chceme pochopit, jak lidský organismus funguje,“ dodává Helena Fulková. Článek o akrosinu a využití křeččího modelu publikoval v lednu významný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Zde najdete odkaz článek.
Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock
Přečtěte si také
- Vědci prokázali unikátní centromery u chromozómů kokotice evropské
- Černý kašel je v Česku na vzestupu, je třeba lepší očkování
- Vědci AV ČR testovali metodu, která by mohla zmírnit příznaky ALS
- Čas se neměří jen hodinkami
- Jak kořeny rostlin reagují na gravitaci? Přesněji, než se čekalo
- V Akademii věd se diskutovalo, jak podpořit mezinárodní výzkum
- Hormonální systém řídící růst rostlin má prastarý původ, ukázal výzkum
- Změny klimatu zasáhnou výskyt prospěšných hub, tvrdí metastudie
- Chromozomy ve vajíčku řídí své vlastní rozdělení, zjistili vědci
- Vědec z Akademie věd získal 2 500 000 eur na lepší využití sluneční energie