Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Rekordy v kosmickém výzkumu Slunce
Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.
Jaká je šířka Středoevropského časového pásma a kterým poledníkem začíná a kterým končí?
Tak se nás zeptal před pár dny jeden člověk. Zajímavá otázka, ale těžká odpověď. Zformuloval ji vedoucí skupiny Planetární soustavy Astronomického ústavu AV ČR Dr. Cyril Ron.
Toto je snímek Slunce s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno
Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.
"Vědátoři na pivu" tentokrát u nás na Astronomickém ústavu AV ČR a velmi povedený rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav oceněnou nedávno Akademií věd.
Píšete, voláte, ptáte se na řetízky teček na obloze
A my odpovídáme. Jedná se o další várky satelitů Starlink vypouštěných společností SpaceX Elona Muska. Ve finále jich má být 12 000. Spolu s dalšími společnostmi je plánováno vypuštění dalších družic a jejich počet z dnešních necelých 5 000 má stoupnout na 30 000, možná 50 000.
Na čem pracujeme: Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením
Shluky asteroidů představují skupinu planetek, které mají velice podobné oběžné dráhy kolem Slunce a zřejmě pocházejí z jednoho mateřského tělesa. Mechanismus jejich vzniku je však stále záhadou. Čeští autoři s pomocí numerické simulace vyšetřovali možnost, že by tyto shluky vznikaly postupným rozpadem nadkriticky rychle rotující planetky.
Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.
Jaká je šířka Středoevropského časového pásma a kterým poledníkem začíná a kterým končí?
Tak se nás zeptal před pár dny jeden člověk. Zajímavá otázka, ale těžká odpověď. Zformuloval ji vedoucí skupiny Planetární soustavy Astronomického ústavu AV ČR Dr. Cyril Ron.
Toto je snímek Slunce s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno
Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.
"Vědátoři na pivu" tentokrát u nás na Astronomickém ústavu AV ČR a velmi povedený rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav oceněnou nedávno Akademií věd.
Píšete, voláte, ptáte se na řetízky teček na obloze
A my odpovídáme. Jedná se o další várky satelitů Starlink vypouštěných společností SpaceX Elona Muska. Ve finále jich má být 12 000. Spolu s dalšími společnostmi je plánováno vypuštění dalších družic a jejich počet z dnešních necelých 5 000 má stoupnout na 30 000, možná 50 000.
Na čem pracujeme: Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením
Shluky asteroidů představují skupinu planetek, které mají velice podobné oběžné dráhy kolem Slunce a zřejmě pocházejí z jednoho mateřského tělesa. Mechanismus jejich vzniku je však stále záhadou. Čeští autoři s pomocí numerické simulace vyšetřovali možnost, že by tyto shluky vznikaly postupným rozpadem nadkriticky rychle rotující planetky.
Na vernisáži 21. ledna v knihovně hvězdárny v Ondřejově, za účasti ředitele Astronomického ústavu AV ČR a starosty Ondřejova děti z Mateřské školy v Ondřejově představily své obrázky vesmíru. Mateřská škola se zapojila do programu s vedoucím skupiny exoplanet Stelárního oddělení Petrem Kabáthem, který připravuje českou účast na misi Evropské kosmické agentury PLATO, která si klade za cíl najít "druhou Zemi". Na otázku, kdo by chtěl na hvězdárně jednou pracovat, se přihlásila polovina dětí. Se vzděláváním a propagací vědy lze začínat opravdu velmi brzy. Děkujeme MŠ Ondřejov za skvělou spolupráci.
Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry
Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se - za přispění českých vědců - poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).
V pondělí 20. ledna 2020 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2019. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátkou za rok 2019 je Olga Maryeva, Ph.D. ze Stelárního oddělení, která Prémii obdržela za soubor prací "Studium masivních hvězd v pozdních vývojových stadiích a jejich okolí". Při příležitosti předání Prémie Olga Maryeva přednese přednášku "Massive stars on their final phases of evolution".
Mimořádně jasný bolid z 5. ledna 2020 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
V časných ranních hodinách krátce po čtvrté hodině v neděli 5. ledna 2020 upoutal pozornost mnoha náhodných svědků nejen na území ČR, ale i v sousedních zemích, především v Polsku a ve východní části Německa, velmi jasný bolid. Z našeho území, z míst, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, byl vidět relativně nízko na severní části oblohy. Jednalo se o tak mimořádně jasný úkaz, že v jeho nejjasnější části osvětlil krajinu a vzbudil tedy i velký mediální zájem. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Tip na netradiční výstavu s tématem VESMÍR v Galerii KVALITÁŘ na Senovážném náměstí v Praze
Pro umělce a architekty vystavující na této výstavě je téma vesmíru přirozenou inspirací. K trojici uměleckých disciplín byla do galerijního prostředí přizvána i věda – matka racionálního a empirického poznání. Jedním z témat je i aktuální problém světelného znečištění.
Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.
Jaká je šířka Středoevropského časového pásma a kterým poledníkem začíná a kterým končí?
Tak se nás zeptal před pár dny jeden člověk. Zajímavá otázka, ale těžká odpověď. Zformuloval ji vedoucí skupiny Planetární soustavy Astronomického ústavu AV ČR Dr. Cyril Ron.
Toto je snímek Slunce s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno
Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.
"Vědátoři na pivu" tentokrát u nás na Astronomickém ústavu AV ČR a velmi povedený rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav oceněnou nedávno Akademií věd.
Píšete, voláte, ptáte se na řetízky teček na obloze
A my odpovídáme. Jedná se o další várky satelitů Starlink vypouštěných společností SpaceX Elona Muska. Ve finále jich má být 12 000. Spolu s dalšími společnostmi je plánováno vypuštění dalších družic a jejich počet z dnešních necelých 5 000 má stoupnout na 30 000, možná 50 000.
Na čem pracujeme: Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením
Shluky asteroidů představují skupinu planetek, které mají velice podobné oběžné dráhy kolem Slunce a zřejmě pocházejí z jednoho mateřského tělesa. Mechanismus jejich vzniku je však stále záhadou. Čeští autoři s pomocí numerické simulace vyšetřovali možnost, že by tyto shluky vznikaly postupným rozpadem nadkriticky rychle rotující planetky.
