Věda je moderní obdoba zámořských objevitelských plaveb. Když začínáte pracovat na výzkumném projektu, vyplouváte do neznámých vod. Čeká vás tvrdá práce a mnoho záludných překážek. Máte ovšem velkou šanci, že na cestě objevíte něco nového. Někdy pár ostrovů nebo kousek pobřeží, jindy celé kontinenty.

Svět rostlin je stejně zajímavý jako třeba říše zvířat nebo hlubiny vesmíru. Pojďte se tedy podívat, kam v něm „dopluli“ vědci z našeho ústavu.

Zde vám nabízíme výběr důležitých zpráv z poslední doby. Více jich najdete v jednotlivých podrubrikách.

Profesorka Eva Zažímalová, nynější předsedkyně Akademie věd ČR a bývalá ředitelka našeho ústavu, zvítězila v kategorii Veřejná správa prestižní ankety Top ženy Česka. Ocenění převzala 20. ledna 2020.

I v roce 2020 budeme pořádat oblíbené badatelské workshopy, na kterých si děvčata a kluci mohou vyzkoušet práci opravdových přírodovědců. Pokud tedy máte doma zvídavého potomka, neváhejte ho přihlásit.

Kořeny rostlin odpovídají na různé podněty včetně gravitace. Klíčovými hráči v tomto procesu jsou rostlinný hormon auxin a bílkoviny, které ho přenášejí mezi buňkami.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský uspořádal velké hodnocení kvality jablek. Hned tři naše odrůdy se v něm umístily mezi deseti nejlepšími: Sirius zvítězil, Admiral byl třetí a Topaz sedmý.

Grantová agentura České republiky zveřejňuje na webu články o zajímavých výzkumech, které financuje. Na jednom takovém projektu se významně podílel doktor Karel J. Angelis z našeho ústavu.

Jak se vyvinul důmyslný systém, který ovlivňuje růst rostlin a jejich reakce na podněty? A jak se v evolučním „dávnověku“ transportoval klíčový rostlinný hormon auxin? Odpovědi hledali naši biologové.

Firma Clarivate Analytics zveřejnila každoroční seznam nejčastěji citovaných badatelů. Docent Ondřej Novák, náš expert na analýzu rostlinných hormonů, se v něm po loňské premiéře umístil již podruhé.

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší – díky výzkumu planých druhů z jejího příbuzenstva. Ten probíhá na našem olomouckém pracovišti a nyní přinesl zásadní výsledky.

Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem.