Efektivnější péče o krajinu v Česku aneb Alternativní management ekosystémů
V České republice by mohlo využívání takzvané přirozené pastvy velkých kopytníků dlouhodobě
ušetřit několik desítek až stovek milionů korun. Uplatnění může najít především v bývalých i
současných vojenských výcvikových prostorech, rozsáhlejších chráněných územích, postindustriálních
oblastech, nebo při údržbě mimoprodukčních zemědělských ploch. „Projekt přišel s jednoduchým,
funkčním, zcela logickým a překvapivě levným řešením. Aplikovaný výzkum v oblasti ochrany přírody
je jedním z důležitých témat a Technologická agentura projekty výzkumu v této oblasti dlouhodobě
podporuje,“ uvedl ředitel Technologické agentury (která projekt financovala) Luděk Knorr.
Nejde jen o podstatnou finanční úsporu, ale především o výrazně lepší výsledky při údržbě
krajiny přírodě blízkým způsobem. „Tento typ managementu vytváří pestrou mozaiku různých typů
prostředí. Právě ta je pro mnohé druhy rostlin a živočichů nepostradatelná. V České republice
podobný typ krajiny dlouhodobě mizí a s ní i řada ohrožených druhů,“ doplnil Martin Šálek z Ústavu
biologie obratlovců Akademie věd v Brně.
„Je potřeba zdůraznit, že ani pastva velkých kopytníků není vhodná pro všechny lokality. Dobré
výsledky přináší na rozsáhlejších plochách o velikosti desítek, stovek či tisíců hektarů. Určitě
nemá význam ji aplikovat v lokalitách menších než dvacet hektarů,“ konstatoval Dalibor Dostál,
ředitel společnosti Česká krajina. I když se na první pohled může zdát, že rozlehlých ploch
vhodných pro velké kopytníky není v intenzivní zemědělské a průmyslové krajině příliš, vědci
v metodice identifikovali celkem 145 vhodných území.
Velcí kopytníci zároveň neznamenají konkurenci pro desítky ekologických sdružení a organizací,
které se věnují kosení luk, údržbě bezlesí těžkou technikou, vypalování a dalším druhům
technického, takzvaně aktivního managementu. „Naopak, prostředky ušetřené při péči o rozsáhlé
plochy pasené velkými kopytníky je možné nasměrovat na intenzivnější aktivity ve stovkách malých
lokalit, kde zůstane aktivní management i do budoucna nezbytnou součástí péče,“ zdůraznil Miloslav
Jirků.
Údržba krajiny s pomocí velkých kopytníků se přitom netýká jen odlehlých, liduprázdných
oblastí. Například v Nizozemí zubři a koně udržují několik stovek hektarů na předměstí města
Haarlem, které má přes 150 tisíc obyvatel, podobné rezervace vznikají v Německu, Španělsku a
jinde. Úspěšný je i pilotní projekt v České republice, který odborníci realizují
v bývalém vojenském prostoru Milovice. Tam obnova místních stepí s pomocí velkých
kopytníků dosáhla již po první sezoně výsledků, jaké odborníci očekávali až po několika letech.
Zvířata se přitom pasou jen pár desítek metrů od prvních domů městské zástavby.
O využití velkých kopytníků v péči o krajinu již projevily zájem některé chráněné
krajinné oblasti, národní parky a představitelé některých krajů. „Důležité je, že i díky aktivnímu
přístupu ministerstva životního prostředí metodika neskončila v šuplíku a pomůže v praxi
zlevňovat a zároveň zlepšovat péči o krajinu,“ ocenil Dalibor Dostál. „Je příležitostí
k úsporám také pro další resorty, především ministerstvo zemědělství a ministerstvo obrany,“
doplnil Dalibor Dostál.
„Přirozená nebo polopřirozená pastva velkých kopytníků je vhodným a dlouhodobě udržitelným
řešením péče o některé přírodovědecky cenné a plošně rozsáhlé lokality tvořené převážně biotopy
bezlesí, zejména takové, které v minulosti využívala armáda a které v současnosti, po jejím
odchodu, biologicky degradují,“ konstatoval Petr Stloukal z odboru zvláštní územní ochrany přírody
a krajiny Ministerstva životního prostředí ČR.
Společnost Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků
spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd
České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy
univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekty ochrany velkých kopytníků může veřejnost přispět zasláním dárcovské zprávy ve
tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace
jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský
portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu
Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar
Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond
životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, hejtman
Miloš Petera, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, Megabooks CZ, American International
school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického
programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Pro více informací volejte:
Miloslav Jirků 739 014 817
Dalibor Dostál 606 635 303
Na snímku mapa vhodných lokalit.. (Mapy s odborným obsahem dodala společnost Beleco.)