Česká literatura 51, 2003/2
Studie
Zuzana Urválková: Máchova Pouť krkonošská ve světle
almanachu Mephistopheles Karla G. Herlosssohna-Herloše
(s. 129-138)
Studie porovnává Máchovu Pouť krkonošskou s almanachem Mephistopheles (1933) Karla G. Herlosssohna. Autorka srovnává romantické motivy a topoi a podrobně zkoumá jejich charakter a funkci. Na základě komparace dochází k závěru, že v německojazyčné literatuře byly přibližně ve stejnou doby tematizovány obdobné problémy jako v díle K. H. Máchy. V tomto jazykovém kontextu se pak Máchova Pouť krkonošská jeví méně výlučně, než je tomu ve srovnání s dobovou obrozenskou estetickou normou. Podle autorky se právě Herlosssohn významně podílel na problematizování systému hodnot, a to především tím, že si kladl otázku po místě subjektu ve světě a smyslu jeho existence.
Markéta Kořená: Demlův básnický dialog
(s. 139-160)
Studie je pokusem o vytýčení základních tvarových konstant žánru básně v próze v díle Jakuba Demla. Na vybraných textech odhaluje Demlovo směřování k dialogičnosti lyrické promluvy, které lze v rámci tvorby tohoto autora považovat za jeden z průvodních znaků rozrušování a přestavování hranic nejen mezi literárními žánry, ale i na úrovni literárních druhů či typů. Z analýzy vybraných básnických próz vyplývají specifika Demlova básnicko-prozaického experimentu, který má v evropské, zejména pak francouzské moderní literatuře bohatou tradici. Především zde nedochází primárně ke sblížení poezie a prózy - vyrůstají zde nové hranice mezi nimi; buduje se zde nový útvar, který využívá souvztažností i rozporností těchto dvou literárních kategorií ke zvýraznění, k maximálnímu využití jejich příznačných prvků. Tím, že se zpochybňuje zařazení těchto prvků do vyššího typologického systému, přiřazuje se jim nová funkce a rozšiřuje se pole jejich působnosti. I když je báseň v próze pouze jedním, nikoli jediným revolučním tvarovým počinem Jakuba Demla, ukazuje se na ní dosud nedoceněný přínos tohoto autora pro další vývoj české literatury ve 20. století.
Ans Linssen-Hogenbergová: Kouzelná flétna. Srovnání funkce rituálů a transcendence v textu B. Hrabala Kouzelná flétna a filmu I. Bergmana Trollfloet
(s. 161-171)
Studie srovnává funkci rituálu a transcendence v textu B. Hrabala Kouzelná flétna s Bergmanovým zfilmováním stejnojmenné Mozartovy opery. Autorka srovnává zejména zkoušky, jež mají ověřit připravenost k rituálu. Dochází k závěru, že Hrabalův příběh je spíše inverzí opery, magická spjatost s nástrojem v něm chybí, má spíše tragický náboj a převládá v něm tón beznaděje.
Prameny
Petr Komenda: Z deníku Jana Čepa
(s. 175-185)
(Edice s úvodní studií)
Rozhledy
Tomáš Kubíček: Nad Schelosovou a Kelloggovou Povahou vyprávění
(s. 186-196)
(o knize R. Scholese a R. Kellogga Povaha vyprávění. Host, Brno 2002)
Alice Jedličková: Logika naratologie: stále nové možnosti
(s. 197-211)
(o knize D. Hermana Story Logic. Problems and Possibilities of Narrative. Lincoln and London, University of Nebraska Press 2002)
Jiřina Táborská: Perspektivy naratologie
(s. 212-221)
(o knize Tomáše Kubíčka Vyprávět příběh. Naratologické kapitoly k románům Milana Kundery. Brno, Host 2002)
Recenze
Michal Kosák: Pozoruhodný ruský ediční projekt (Puškin, Alexandr Sergejevič: Těň Barkova. Edd. M. I. Šapir, I. A. Pil'šikov, Moskva 2002)
(s. 222-225)
Petr A. Bílek: Bloudění Machalovým Bludištěm (Machala, Lubomír: Literární bludiště. Bilance polistopadové prózy. Praha 2001)
(s. 225-231)
Radka Denemarková: Divadlo v současném myšlení (Sławińská, Irena: Divadlo v současném myšlení. Praha 2002)
(s. 231-236)
Kronika a glosy
Ondřej Sládek: Mezinárodní konference o metalepsi
Hana Svanovská: Literatura určená k likvidaci
Milan Jankovič: Dopis na okraj nového vydávání Hrabalových spisů
Jaroslav Med: Za Alexandrem Stichem
Informatorium