official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

BIOCEV – na mapě evropské a světové vědy

U příležitosti spuštění výzkumného programu Funkční genomika se za účasti čelných osobností české vědy a vzdělanosti dočkalo zahájení Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV). Po nedávném otevření Centra excelence Telč, které se zaměřuje na výzkum v oblasti památkové vědy, a zahájení výstavby ELI Beamlines v Dolních Břežanech pro dosud nejvýkonnější laser na světě se naši vědci těší z dalšího elitního pracoviště, jež české vědě napomůže k mezinárodní integraci a konkurenceschopnosti.

09_2.jpg
Zleva: rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala, předseda Akademie věd Jiří Drahoš a vedoucí výzkumného programu Funkční genomika Radislav Sedláček

Jak na tiskové konferenci v sídle Akademie věd v Praze 30. října 2012 uvedl ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV Václav Hořejší, výstavba jednoho z půl tuctu schválených velkých center, jež má poskytnout špičkové podmínky pro rozvoj biomedicíny a na ní navázaného biotechnologického průmyslu, je naplánována na květen následujícího roku (viz také AB 5/2010).
Pracoviště, které vzniká v součinnosti šesti ústavů Akademie věd (Ústav molekulární genetiky – zadavatel projektu, Biotechnologický, Mikrobiologický, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy (Přírodovědecká a 1. lékařská) mají vědci zabydlet navzdory průtahům ke konci roku 2014: „Zpoždění způsobily neočekávané překážky v průběhu schvalování; za některé z nich jsme zodpovědní i my – příjemci dotace. Jelikož však můžeme výzkumné programy zahájit na stávajících pracovištích a centrum se vybuduje souběžně s nákupem přístrojů, předpokládáme, že podmínky stanovené při udělení dotace splníme ke konci roku 2015. V těchto dnech jsme vybrali ředitele/koordinátora projektu Pavla Martáska z 1. LF UK, jenž bude dbát, aby byl program plněn,“ doplnil Václav Hořejší. Zároveň upozornil, že dokončení BIOCEV si vyžádá o několik stovek milionů korun více, než činí přiznaná dotace ve výši 2,3 miliardy; definitivní rozpočet bude znám až po ukončení výběrových řízení na stavbu centra.
Po vybudování pracoviště nastane tzv. fáze udržitelnosti, jež si vyžádá další podpůrné financování – zatímco v prvním roce, kdy lze čerpat tzv. startovací granty, budou náklady činit zhruba 380 milionů korun, v roce 2019 vzrostou na 550 milionů. Poté, co skončí financování z Operačního programu VaVpI 2007–2013, je česká vláda připravena poskytnout excelentním centrům peníze z Národního programu udržitelnosti, jenž mezi léty 2013 až 2020 rozdělí 15 miliard korun (2,5 miliardy každý rok); první výzvy mají být vypsány již letos.
Posílení vědecko-výzkumné konkurenceschopnosti formou elitních center vítá i ministr školství Petr Fiala. Podle něj se totiž ukazuje, že podpora vědy se dlouhodobě vyplácí, protože výsledky využitelné v medicíně či průmyslu přinášejí impulz domácí ekonomice a umož­ňují uspět v mezinárodní soutěži.
K rozvoji inovativního výzkumu nabídne BIOCEV vynikající zázemí, které v plném provozu využije až 600 pracovníků – vedle etablovaných vědců a technického personálu také 250 doktorandů. Podle vyjádření rektora UK Václava Hampla se nejvýznamnější česká univerzita zaměří právě na doktorské studijní programy, které tvoří špičku ledovce vzdělávacího systému: „Chceme tak posílit naše postavení vědecko-výzkumné univerzity, což nelze realizovat bez vzniku infrastruktury, jakou je BIOCEV.“ Nad rámec stávajících programů hodlá UK akreditovat programy zaměřené na experimentální biotechnologie a biomedicínu. Studentům přírodovědných a lékařských oborů tak centrum poskytne kvalitnější předpoklady a zkušenosti pro uplatnění v rámci Evropského výzkumného prostoru.

09_1.jpg

09_3.jpg
Pronukleární injekce transgenní DNA

Badatelské partnerství mezi Univerzitou Karlovou a Akademií věd vyzdvihl její předseda Jiří Drahoš. Symbolické prý je, že se v projektu spojili nejvýznamnější aktéři vědy a výzkumu v Česku: „Obě instituce jsou zárukou úspěšného dobudování a následného provozu centra ve smyslu základních pilířů projektu, tj. špičkového výzkumu, výchovy studentů a efektivního přenosu výsledků do praxe. Jsem přesvědčen, že BIOCEV dosáhne evropského významu a plně se integruje do Evropského výzkumného prostoru.“

Přestože pracoviště, které vzniká ve středočeském Vestci v sousedství dolnobřežanského centra ELI, dosud nestojí, v ÚMG AV ČR se pod vedením Radislava Sedláčka zformoval mezinárodní badatelský tým, který zahájil program Funkční genomika. Jeho cílem je hledat konkrétní funkce genů v komplexnosti celého organismu, protože jejich detailní poznání je principiální pro pochopení podstaty mnoha nemocí i pro hledání a vývoj léčebných postupů: „Do oboru, jenž se ve světě dynamicky rozvíjí, investuje úsilí i prostředky mnoho čelných vědeckých institucí i farmaceutických firem. Vědci by tak měli během následující dekády popsat a k detailní charakterizaci připravit naprostou většinu savčích genů,“ uvedl Radislav Sedláček, který spolu s výzkumným programem rozvíjí také České centrum fenogenomiky (Czech Centre for Phenogenomics – CCP). Jedno ze čtyř specializovaných center svého druhu v Evropě a ze 12 ve světě bude sloužit nejen kmenovým vědeckým týmům, nýbrž i zahraničním vědeckým pracovištím a firmám, jimž poskytne své znalosti a výzkumný servis.
V rámci vysoce specializovaného výzkumu se vědci zaměřují zejména na konkrétní funkci vybraných genů při závažných onemocněních, jako jsou poruchy reprodukce, kardiovaskulární onemocnění, metabolické choroby včetně onemocnění jater, chronické záněty střev či rakovina tlustého střeva. Právě poslední dvě onemocnění patří v naší populaci mezi nejfrekventovanější a Česko v četnosti výskytu rakoviny tlustého střeva dlouhodobě obsazuje první příčky v Evropě.
Jedním z již fungujících modulů CCP je transgenní laboratoř produkující specializované, geneticky upravované myší modely, které slouží jako nástroje pro výzkum funkce genů pro českou i mezinárodní vědeckou komunitu. Se svým programem a kapacitou patří CCP již nyní mezi respektované instituce spolupracující na mezinárodním projektu Encyklopedie funkcí savčích genů (An Encyclopedia of Mammalian Gene Function), jehož cílem je během následujících deseti let získat primární popis funkcí všech genů.

09_4.jpg

Ojedinělá příležitost výzkumu v programu Funkční genomika, respektive v CCF přivádí do Česka vědce z mnoha zemí; k týmu Radislava Sedláčka se připojili badatelé z Austrálie, Kanady, Německa, Polska či Turecka a také uznávaní čeští vědci, kteří se vracejí po dlouhodobých pobytech v prestižních institucích, jako jsou Harvardova univerzita či Max F. Perutz Laboratories ve Vídni.

Vědecký program BIOCEV se kromě již zmíněné funkční genomiky zaměřuje na další čtyři výzkumné programy: buněčnou biologii a virologii, strukturální biologii a proteinové inženýrství, biomateriály a tkáňové inženýrství a na vývoj léčebných a diagnostických postupů. „Navzdory 30procentnímu snížení požadované dotace se podařilo převést záměr do podoby reálného projektu, a to při zachování kvalitních odborných programů,“ uvedl u příležitosti definitivního přidělení dotace v lednu 2012 Václav Hořejší.
Předpoklady pro úspěšnou zahraniční spolupráci má centrum vynikající – od roku 2009 je členem celoevropské sítě výzkumných infrastruktur Infrafrontier, v roce 2010 se zapojil do konsorcia Euro-BioImaging. Obě jsou součástí Evropského strategického fóra pro infrastruktury výzkumu (European Strategy Forum on Research Infrastructures – ESFRI; viz http://cordis.europa.eu/esfri/), jež představuje strategický nástroj pro rozvoj výzkumné integrace Evropy a pro posílení její mezinárodní spolupráce.
Důležitým aspektem centra je i provázanost základního výzkumu s jeho praktickým využitím. Biotechnologickým společnostem proto nabídne jedinečné možnosti spolupráce formou kontrahovaného výzkumu a školení zaměstnanců.

LUDĚK SVOBODA