Sloboda: Jak se daří manželství v digitální době?

V rozhovoru Sloboda komentuje vztah manželství a digitálních technologií. Dle jeho názoru jsou dnešní vztahy propojeny s technologiemi, nesouhlasí však s častým tvrzením, že by se proto ze vztahů naprosto vytrácela komunikace. „Určití lidé byli vždy do jisté míry individualisté, ale představa, že moderní technologie dělá z nás všech individualisty, je dost stereotypní,“ vysvětluje Sloboda.

Neukazuje se, že by sociální sítě a digitální technologie ovlivňovaly vztahy ve velké míře – rozvodovost v Česku totiž postupně klesá, zároveň mírně roste i sňatečnost. Podle Slobody se komunikace stala jednoduchou a lidé získali nové komunikační zvyky a jednají v jiných vzorcích, postupně se na ně ale adaptují. Situace je jiná než před dobou digitálních technologií, není ale možné jednoznačně určit, jestli se jedná o situaci horší či lepší.

V návaznosti na stabilitu tradičního manželství zmiňuje Sloboda i pohled české společnosti na homosexuální svazky. Podpora manželství roste, registrované partnerství leseb a gayů je ve společnosti vnímáno pozitivně, v evropském kontextu se jedná až o nadstandartní situaci. „To, že gayové a lesby chtějí manželství, znamená, že manželství má kulturní hodnotu, na kterou chtějí dosáhnout,“ zakončuje rozhovor Sloboda.

Sloboda se také nedávno vyjádřil v rozhovoru pro Český rozhlas Plus k situaci ve Švýcarsku, kde se v referendu hlasovalo o zákonu, který trestá homofobní a transfobní projevy. Jedná se o rozšíření legislativy proti diskriminaci nebo podněcování nenávisti založené na etnickém původu, víře nebo nově i sexuální orientaci. Švýcarský parlament o zákonu jednal již v roce 2018, některé strany ale prosadily hlasování v parlamentu. „Švýcarsko je v posledních letech poměrně progresivní v tématech genderu a sexuálních menšin,“ uvádí Sloboda. Podle něj je prosazování zákonů chránících sexuální menšiny všeobecným trendem. S homosexualitou jsou také dlouhodobě spojována různá negativní označení, kdy je sexuální orientace používána jako nadávka a urážka. V poslední době se přitom jedná o běžné chování, kterému se věnoval například i nedávný článek v Deníku N v kontextu coming-outu fotbalistů. „Lidé na fotbalových stadionech často používají slovo buzerant jako nadávku a vůbec tím třeba nenarážejí na sexuální orientaci. Je to prostě silně kulturně zažité pejorativní označení,“ vysvětluje v něm Sloboda.