Na vybraných skupinách fosilních živočichů jsou ilustrovány posuny biogeografických jednotek, říší, viditelné i na území české křídové pánve. Posuny hranice boreální (chladnější) a tethydní (tropické) říše značí klimatické výkyvy, chladnější pulzy v období jednoho z nejvýraznějších globálních oteplení v historii Země (cenoman–turon ve svrchní křídě).
Použitá literatura:
BALBÍN, Bohuslav. Miscellanea historica regni Bohemiae, Decadis I. Liber I. Qui historiam naturalem Bohemiae complectitur. Pragae: Typis Georgii Czernoch, 1679. 181 str.
FRANK, Jiří; WILMSEN, Markus; KOŠŤÁK, Martin. The endemic and morphologically remarkable nautilid genus Deltocymatoceras Kummel, 1956 from the Late Cretaceous of Central Europe. Bulletin of Geosciences, 2013, 88.4: 793-812. Dostupné on-line
KOŠŤÁK, Martin; WIESE, Frank. Extremely rare Turonian belemnites from the Bohemian Cretaceous Basin and their palaeogeographical importance. Acta Palaeontologica Polonica, 2011, 56.2: 433-438. Dostupné on-line
Fossil material from the Bohemian Cretaceous Basin illustrates shifts in the border of two biogeographic realms – cold, Boreal, and tropical, Tethyan. This implies climatic fluctuations (colder pulses) within one of the warmest periods in the Earth’s history (Cenomanian–Turonian in the Upper Cretaceous).
-
Hranice mezi tethydní a boreální říší (čárkovaně). Oblast české křídové pánve označuje čárkovaný ovál, šipky naznačují posuny tethydního a boreálního vlivu v rámci české křídové pánve. Orig. M. Mazuch
-
Schránka rudisty rodu Radiolites v životní pozici. Schránky těchto mlžů poskytují informace nejen o teplotě okolí a charakteru sedimentace, ale také o svém stáří (díky využití geochemických metod – analyzuje se např. izotopové složení kyslíku nebo stroncia). Často je diskutována i jejich schopnost uchovat záznam o obsahu živin v okolní vodě nebo její salinitě (stabilní izotopy kyslíku a uhlíku). Měřítko 1 cm. Foto M. Košťák
-
Vzpomínky na Tethydu aneb chrám sv. Barbory v Kutné Hoře postavený převážně z organodetritických pískovců až vápenců s množstvím schránek rudistů. Foto M. Košťák
-
Průřezy schránek rudistů druhu Radiolites sanctaebarbarae ve stavebním kameni chrámu sv. Barbory. Poprvé se o rudistech na našem území zmiňuje Bohuslav Balbín (1679). Povšiml si úlomků jejich schránek v pískovci použitém při stavbě chrámu sv. Barbory, které přirovnal ke „směsi lidských kostí… ve skálu ztvrdlých“. Průměr největšího exempláře 10 cm. Foto M. Košťák
-
Gladius (tělní opora) tethydního vampyromorfního hlavonožce Glyphiteuthis minor. Spodní turon, Ždánice u Kouřimi. Holotyp, Národní muzeum v Praze. Měřítko 1 cm. Foto M. Košťák
-
Zjednodušená eustatická křivka s intervaly výskytů boreálních (modře) a tethydních faun (červeně). OAE2 – oceánická anoxická událost 2, OAE3 uvedena v uvozovkách, je předmětem diskuze, charakter globální události splňuje částečně pouze v intervalu svrchního coniaku, KTM – křídové termální maximum, PCE – plenus cold event, HCE – hyphantoceras cooling event. Blíže v textu. Orig. autoři článku
-
Boreální belemnit Praeactinocamax bohemicus. Svrchní turon, lom Úpohlavy u Lovosic. Břišní (a), boční (b) a hřbetní pohled (c), alveola – dutinka po hydrostatickém orgánu (d). Měřítko 1 cm. Upraveno podle: M. Košťák a F. Wiese (2011)
-
Tethydní amonit Romaniceras (Yubariceras) ornatissimum z vyššího středního turonu české křídové pánve. Měřítko 1 cm. Národní Muzeum v Praze. Foto O. Kohout
-
Jádro žebrované loděnky Deltocymatoceras rugatum. Svrchní turon, Železnice. Měřítko 1 cm. Foto M. Košťák
-
Výskyty endemických loděnek rodu Deltocymatoceras (šedě D. rugatum, bíle D. leiotropis) v rámci české křídové pánve, Saska a jižního Polska. Upraveno podle: J. Frank, M. Wilmsen a M. Košťák (2013)
-
Mělkovodní prostředí svrchního turonu české křídové pánve (ca 90 milionů let) v oblasti Českého ráje s prvky kosmopolitními (loděnky Eutrephoceras), tethydními (mlži Pinna) a boreálními (amoniti). Orig. P. Modlitba, rekonstrukce pro Chlupáčovo muzeum historie Země
