Ačkoli jsou lišejníky odolné vůči rozličným přírodním extrémům, většina z nich je velmi citlivá ke znečištění životního prostředí. Stavba stélky, která není krytá žádnými ochrannými strukturami a jejíž obě složky jsou v křehké rovnováze snadno porušitelné změnami prostředí, ale také pomalý růst a dlouhověkost jsou významnými vlastnostmi z hlediska využití lišejníků jako bioindikátorů.

In spite of the fact that lichens are hardy to extreme natural conditions, the majority of them are sensitive to environmental pollution. The construction of their thallus, which is not protected by any special structures and both components of which are in a fragile equilibrium that can very easily be disturbed by environmental changes, as well as their slow growth and long life are important characteristics which allow for the use of lichens as bioindicators.