Semiautonomní organely, tedy mitochondrie a plastidy, patří k nejvýznamnějším tématům evoluční protistologie, oboru odhalujícího dávnou evoluční historii eukaryot díky studiu jejich jednobuněčných zástupců – prvoků neboli protist. Symbióza, která dala vzniknout mitochondrii, hrála zásadní roli při evoluci eukaryotické buňky jako takové. Mitochondriální geny nám poskytují zatím nejlepší představu o pozici kořene stromu eukaryot a objevy prvoků s nebývale kompletními mitochondriálními genomy dávají nahlédnout do raných fází etablování této organely. Extrémně odvozené, redukované, nebo zcela chybějící mitochondrie zase ukazují na překvapivou metabolickou pružnost eukaryotické buňky. Genomy plastidů odhalily, že vznik eukaryotických řas a rostlin byl jednou z mála převratných evolučních událostí, k nimž došlo ve sladké vodě a nikoli v moři. Proces redukce a ztráty plastidů vykazuje zajímavé rozdíly i paralely s redukcí mitochondrií (více v Živě 2018, 1: 26–28). Všeobecný přehled evoluce mitochondrií a plastidů najdete na str. LI–LIV kuléru této Živy.
Pracovní listy k výuce a seznam použité literatury najdete v pdf přílohách níže pod galerií obrázků.
