Previous Next
Gellnerova cesta od anarchisty k rozšafnému biedermanovi JAKUB MACHEK Lucie Kořínková ve své gellnerovské monografii s podtitulem Text — obraz — kontext bohatě zúročila široké...
Slavíny snové i skutečné Michal Fránek Když roku 1887 publikoval Svatopluk Čech Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, nechal v něm svého hrdinu za...
Král se špatnou pověstí LUKÁŠ M. VYTLAČIL Utváření obrazu a pověsti českého a římského krále Václava IV. V úterý 17. září 2019 se v konferenčních...

V úterý 12. února 2013 zemřel doc. PhDr. Jaroslav Kolár, CSc (nar. 18. 9. 1929), literární historik-medievista, emeritní pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

 

 

TISKOVÁ ZPRÁVA

PORTRÉT JAROSLAVA KOLÁRA (foto Petr Kotyk)

Jaroslav Kolár vystudoval bohemistiku a anglistiku na FF UK, po krátkém působení v Památníku národního písemnictví (1952) pracoval po celý život v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v 90. letech 20. století přednášel jako externista na FF UK, kde se rovněž habilitoval. Vedle individuální vědecké práce (monografie Česká zábavná próza 16. století a tzv. knížky lidového čtení, 1960) se podílel na rozsáhlých edičních a lexikografických projektech, jež v ÚČL AV ČR vznikaly od padesátých let. Spolupracoval na Slovníku českých spisovatelů (red. Rudolf Havel a Jiří Opelík, 1964), v období normalizace pak náležel mezi klíčové osobnosti autorského a redakčního kolektivu Lexikonu české literatury, nejrozsáhlejší slovníkové příručky k dějinám české literatury do roku 1945.

Jaroslav Kolár náležel k tzv. druhé generaci pražské školy, byl autorem celé řady metodologicky podnětných odborných studií, knižně vydaných mj. ve výborech Návraty bez konce (1999, ed. L. Jiroušková) a Sondy (2007). Značný význam (nejen) pro českou medievistiku měly i jeho překlady knih Arona Gureviče, Michaila Bachtina či Petra Bogatyreva. O významu Jaroslava Kolára a respektu vůči jeho dílu svědčí mj. i sborníky, jež u příležitosti jeho šedesátin a osmdesátin uspořádali jeho žáci, přátelé a kolegové.

Jaroslav Kolár patřil mezi největší znalce české literatury starších období. Během své dlouhé vědecké dráhy se uplatnil jako vydavatel řady významných památek českého písemnictví a redaktor nejvýznamnějších knižnic klasického odkazu národního písemnictví, naposledy České knižnice.

Již v roce 1957 spolupracoval například na rozsáhlém Výboru z české literatury od počátků po dobu Husovu (podílel se i na následujích svazcích této řady). Z jeho dalších edic je třeba zmínit alespoň výbor z předbělohorskych satir Frantové a grobiáni (1959), vydání Komenského Labyrintu (1984), výbor z Kroniky české Václava Hájka z Libočan, edice Středověké legendy o českých světcích (1998) či vydání Tří knížek lidového čtení (2000, s Alexandrem Stichem).

Další informace: PhDr. Petr Šámal, Ph.D.

Email: 
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Mobil: 603519067