Online rozhovor na blogu Purdue University u příležitosti vydání anglického překladu knihy Pavla Soukupa Jan Hus: The Life and Death of a Preacher.

Celý rozhovor najdete na stránkách Purdue Libraries and School of Information Studies.

Už současníci ho přezdívali „krvavý kněz". Jan Želivský se jakoby odnikud vynořil v Praze v roce 1418. Z jeho života známe bezpečně jen poslední čtyři roky. Jsou naplněny násilím a touhou po moci. V červenci 1419 přivedl rozvášněný dav před Novoměstskou radnici. Událost, která skončila vyházením části konšelů a radničního personálu z oken, vstoupila do dějin jako první pražská defenestrace. Jan Želivský nastoupil cestu vůdce pražských radikálů, ale zároveň vykročil vstříc svému tragickému osudu. Po stopách kněze Jana se v dokumentu vydá herec Jiří Dvořák v doprovodu historika Petra Čorneje.

V dokumentu Vzestup a pád kněze Jana vystoupil také Pavel Soukup. Celý film lze zhlédnout na webu České televize.

Expert na dobu pozdního středověku, životopisec a znalec díla Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, ale také znovuobnovitel Historického ústavu Akademie věd a zakladatel Centra medievestických studií: František Šmahel, nestor české historické vědy, oslavil v prostorách vily Lanna významné životní jubileum. Obklopen přáteli a kolegy zavzpomínal na svůj profesní a osobní život, naplněný zvraty i šťastnými náhodami.

Celý text najdete na webu Akademie věd České republiky.

Na letošní filmové škole v Uherském Hradišti přijde na přetřes odpověď přisuzovaná Reinhardu Heydrichovi – tedy „smějící se bestie". Jaký je český smysl pro humor a v čem je výjimečný? Spolu s Vojtěchem Bažantem a Martinem Šormem se diskuse účastní Petr Janeček z Filozofické fakulty Karlovy Univerzity.

Anotaci akce najdete na stránkách letní filmové školy.

Pavel Soukup vystoupil v interview DVTV u příležitosti 600. výročí První pražské defenestrace. Husitství změnilo dějiny českých zemí, věděla o něm celá Evropa a měla potřebu se k němu vyjadřovat, vysvětluje historik.

Video můžete zhlédnout na webu aktuálně.cz.

Martin Nodl poskytl rozhovor příloze Víkend Mladé Fronty Dnes. Tvrdí, že když tuhle epochu označujeme za temnou, mluví z nás pýcha.

Celý rozhovor si můžete přečíst v PDF (827 kB).

Časopis Respekt čtvrtý červencový týden věnoval své hlavní téma kulatému výročí první pražské defenestrace, která zahájila "horkou" fázi husitské revoluce. V obsáhlém článku několikrát vystupuje Pavel Soukup. Na konci příspěvku je pak mezi hlavními informačními zdroji zmíněna kniha Husitské století z produkce Centra medievistických studií.

Celý článek najdete na webu časopisu Respekt.

Mistr Jan Hus je dnes znám jako kazatel a kritik církve své doby. Méně lidí už ví, že byl i rektorem Karlovy univerzity. Premiéra Meteoru na Dvojce Českého rozhlasu připadla na den přesně na výročí upálení Jana Husa, a tak jsme pátrali po nečekané souvislosti s rozhodnutím, že bude upálen. Kostnický koncil se totiž konal roku 1415 v místě, kde bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Právě v den, kdy bylo Janu Husovi popřáno druhé veřejné vystoupení, Slunce potemnělo. Nemohlo to mít vliv na Husův osud? Nevyužili toho jeho odpůrci jako symboliku, že i „vesmír je proti Husovi"? Historik Pavel Soukup odkryl zajímavé souvislosti v příspěvku odvysílaném 6. červemce 2019.

Kolem známého pobytu Jana Husa na středočeském hradě Krakovci v roce 1414 vyvstaly v posledních letech nové badatelské otázky a historicita této epizody mistrova života začala být výrazně zpochybňována. Přednáška Davida Kozlera přístupnou formou shrnula dosavadní odbornou diskusi a představila aktuální stav bádání včetně nejnovějších poznatků.

Více informací najdete na stránkách Husitského muzea v Táboře.