V úterý 24. 11. 2015 se v Akademickém konferenčním centru uskutečnil kulatý stůl pořádaný oddělením Socioekonomie bydlení Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. jako jedna z aktivit v rámci strategie AV21, s názvem Role soukromého sektoru v zajištění sociálního bydlení: hledání společného jmenovatele. Cílem kulatého stolu bylo posílit komunikaci při přípravě i naplňování záměrů týkajících se sociálního bydlení v ČR, otevřeně diskutovat o inovacích využívajících soukromý nájemní bytový fond pro účely sociálního bydlení v zahraničí i u nás a nalézt minimální společný jmenovatel pro nastavení podobného systému v naší zemi, který by mohl rychle pomoci potřebným.
Kulatého stolu se zúčastnilo široké spektrum aktérů. Přítomni byli představitelé tří ministerstev, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí, reprezentant Agentury pro sociální začleňování a významní zástupci soukromých pronajímatelů včetně družstev, nájemníků, penzistů, obcí, akademie a neziskového sektoru. Zahraniční host Pascal De Decker z Katolické university v Lovani v Belgii představil fungování sociálních realitních agentur ve Vlámsku a podrobně objasnil přínosy tohoto modelu sociálního bydlení. Předmětem diskuse tak byly podmínky, za kterých by v českém prostředí mohly fungovat sociální realitní kanceláře jako prostředník mezi potřebnými domácnostmi a soukromými pronajímateli tak, aby zajistili odpovídající alokaci bytů i efektivní využití státních příspěvků v oblasti bydlení. Debata se týkala rovněž podmínek, za kterých by soukromý sektor mohl být motivován k nabídce dlouhodobého, kvalitativně standardního, finančně dostupného a prostorově nevyloučeného bydlení v bytech sociálně potřebným domácnostem. Diskuse se soustředila na definici cílové skupiny i otázku, jakou roli by měl v tomto systému hrát stát, obce, neziskový a soukromý sektor.
Kulatý stůl poukázal na velkou názorovou roztříštěnost napříč různými zúčastněnými aktéry a velmi obtížné nalezení kompromisů. Výsledky kulatého stolu shrnuje pět následujících tezí:
- Existuje široká shoda nad tím, že poskytování veřejných garancí, kryjících hlavní rizika související s nájmem, je žádoucí cestou, jak využít soukromý nájemní bytový fond efektivněji pro účely sociálního bydlení.
- Při využití takových garancí a po splnění určitých dalších podmínek, které je potřeba ještě vyjednat (například forma smluvního vztahu, důvěra v partnera), jsou soukromí pronajímatelé ochotni ponechat výběr nájemníka na poskytovateli (zprostředkovateli) garancí.
- Existuje široká shoda nad tím, že při aplikaci garancí je nutné stanovit minimální kvalitativní parametry bydlení, které bude poskytováno cílovým domácnostem.
- Neexistuje shoda nad tím, zdali by veřejné fondy, ze kterých by garance byly poskytovány, měly být přístupny neziskovému sektoru pouze se souhlasem obce nebo i bez jejího souhlasu. Jedna skupina upozorňuje na dosavadní nevraživou politiku obcí vůči kriticky ohroženým skupinám domácností, lokální politický populismus a nebezpečí zablokování činnosti neziskového sektoru, druhá skupina zase zdůrazňuje, že pokud obcím přibudou povinnosti, musí jím přibýt také pravomoci v oblasti poskytování sociálního bydlení.
- Neexistuje shoda nad tím, zdali v českém prostředí můžou či nemůžou fungovat sociální realitní kanceláře po vzoru Belgie. Minimálně je ovšem nutné řešit konflikt zájmů vyplývající z kombinace realitní činnosti a sociální práce – proto by realitní činnost musela být oddělena od poskytování sociálních služeb.
Příspěvky prezentované v rámci kulatého stolu:
- Martin Lux: Úvod
- Martina Mikeszová: Garantované bydlení
- Pascal De Decker: Sociální realitní agentury
- Eva Nedomová, Alena Vosáhlová: Možnosti a omezení dnes
Sdílet / Share this post
