Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 50  > >> FP

Akademie věd nabízí výukové programy pro děti a mládež

Astronomický ústav AV ČR nabízí pro nejmenší, malé i větší děti na rozcestníku http://www.asu.cas.cz/cz/deti-a-mladez/rozcestnik-deti několik témat.

Exkurze a prohlídky pro veřejnost do odvolání zrušeny!

V souladu s vyhlášením vlády o Stavu nouze a s nařízením ředitele Astronomického ústavu AV ČR se s okamžitou platností ruší veškeré exkurze pro školy a veřejnost až do 12. dubna. Na tuto dobu se žádné nebudou přijímat a objednané se ruší. Na období od 13. dubna zatím objednávky exkurzí nepřijímáme a již objednaným jejich termín můžeme potvrdit až po 12. dubnu.

Jak se na Almě pozoruje Slunce

Přinášíme další z rozhovorů s našimi vědci, tentokrát s RNDr. Miroslavem Bártou, Ph.D. o tom, jak čeští vědci naučili observatoř ALMA pozorovat Slunce.

Na čem pracujeme: Tauridy jsou křehká tělesa kometárního původu

Před třemi roky upozornili astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty ASU na novou větev meteorického roje Taurid, v níž se mohou nacházet stometrová tělesa na dráze potenciálně kolizní se Zemí. Zaznamenané případy bolidů byly podrobeny podrobné analýze fragmentace a bylo odvozeno, že celkově jsou Tauridy velmi křehkými tělesy.

Na čem pracujeme: Přerozdělování energie ve dvojsmyčkové erupci

Galina Motorina ze Slunečního oddělení ASU vedla práci, v níž se spolupracovníky ze zahraničí studovala jednu z mnoha slunečních erupcí. Tento vybraný exemplář tzv. „chladné erupce“ vykazoval všechny znaky pro podporu jednoho z modelů vysvětlujících přerozdělování energie v erupci. Numerický model pak jejich závěry bezezbytky potvrdil.

Didymos „na odstřel“

Rozhovor s dr. Petrem Pravcem nejen o metodě „kinetic impactor“ (test změny trajektorie asteroidu na kolizní dráze Země), pod jehož vedením probíhá česká spolupráce na tomto projektu.

Zapojujeme se do T-exkurzí aneb poznání praxí

Výzkum exoplanet je moderním směrem astrofyziky, který byl nyní oceněn polovinou Nobelovy ceny pro M. Mayora a D. Queloze za první objevenou exoplanetu okolo hvězdy podobné Slunci. Kolik je vlastně exoplanet ve vesmíru? Lze je srovnat se Sluneční soustavou? Jak vypadají a jaké mají atmosféry (pokud vůbec nějaké mají)? Existuje život ve vesmíru? Při hledání odpovědí na tyto otázky se naučíte pracovat s dvoumetrovým Perkovým dalekohledem, největším dalekohledem na území ČR. Pomocí CCD kamery nasnímáme vybranou hvězdu, kolem které obíhá exoplaneta. Ze získaných dat se o ní pak pokusíme dozvědět co nejvíce informací.

Rozhovor s doc. Lubošem Perkem u příležitosti jeho 98. narozenin

Chcete dohlédnout dál? Nasměrujte tam „Perka“… Jana Žďárská z Kosmologické sekce České astronomické společnosti zpovídala doc. RNDr. Luboše Perka, DrSc., dr. h. c., u příležitosti jeho 98. narozenin. Rozhovor vyšel v Československém časopise pro fyziku č. 67 (2017).

Jizerská oblast tmavé oblohy na EUROREGION Tour 6. a 7. března

Jizerská oblast tmavé oblohy se představí na veletrhu cestovního ruchu EUROREGION Tour ve dnech 6. a 7. března 2020 v Eurocentru v Jablonci nad Nisou. Vstup zdarma. Více o veletrhu na www.euroregiontour.cz.

James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru

Zveme vás na přednášku prof. Vladimíra Karase a dr. Michala Zajačeka s názvem "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru."

Na čem pracujeme: Osud svléknutého neutrálního vodíku v kupě galaxií v Panně

Kupa galaxií v Panně je ideálním místem pro studium vzájemného působení jednotlivých galaxií v prostředí galaktické kupy. Také proto se na toto místo na obloze soustřeďují mnohé rádiové přehlídky, s jejichž pomocí lze analyzovat dynamické procesy na velkých prostorových škálách. Hned pět pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU pod vedením Rhyse Taylora pátralo, kam se v galaktické kupě v Panně poděl neutrální vodík, který v některých členech kupy zjevně chybí.

Se začátkem letošního roku převzala vedení Stelárního oddělení Mgr. Brankica Kubátová, Ph.D.

Výzkumným oborem Dr. Brankici Kubátové je teorie přenosu záření v hvězdných atmosférách, horké a hmotné hvězdy, vlivy nehomogenit na předpovědi modelu větru, Monte-Carlo simulace, modelování hvězdných spekter a stanovení hvězdných a větrných parametrů horkých, hmotných hvězd.

Na čem pracujeme: Žďár nad Sázavou – nejlépe zdokumentovaný pád meteoritu v historii

9. prosince 2014 v 17.17 SEČ proletěl nad územím České republiky velmi jasný meteor – bolid. Byl zaznamenán několika stanicemi Evropské bolidové sítě v České republice. Velmi bohatý pozorovací materiál, přirozeně zcela špičkově zpracovaný, umožnil předpovědět dopadovou oblast meteoritů, kde byly posléze za velmi složitých podmínek také tři fragmenty nalezeny. Místa dopadů a hmotnosti fragmentů zcela odpovídaly výpočtu získaného z velmi kvalitních pozorovacích dat. Díky tomu se meteorit Žďár nad Sázavou řadí mezi nejlépe zdokumentované a analyzované pády meteoritů v historii. Dostupná data a jejich analýzu v článku zevrubně popisují Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z Oddělení meziplanetární hmoty ASU.

Solar Orbiter úspěšně odstartoval

10. února 2020 v 5:03 našeho času z Floridy úspěšně odstartovala sonda Solar Orbiter (ESA - NASA). Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla raketa Atlas V 411 společnosti ULA (United Launch Alliance). Po stabilizaci na oběžné dráze byl zapnut hlavní motor a sonda byla nasměrována na cestu ke Slunci. Cesta do blízkosti Slunce (maximální přiblížení 0.28 astronomické jednotky) potrvá necelé 2 roky, k navedení ke Slunci bude využito gravitační působení Venuše.

Solar Orbiter - evropská mise ke Slunci s českou účastí

Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.

Rekordy v kosmickém výzkumu Slunce

Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.

Jaká je šířka Středoevropského časového pásma a kterým poledníkem začíná a kterým končí?

Tak se nás zeptal před pár dny jeden člověk. Zajímavá otázka, ale těžká odpověď. Zformuloval ji vedoucí skupiny Planetární soustavy Astronomického ústavu AV ČR Dr. Cyril Ron.

Toto je snímek Slunce s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno

Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.

Rozhovor s Petrou Sukovou

"Vědátoři na pivu" tentokrát u nás na Astronomickém ústavu AV ČR a velmi povedený rozhovor s Petrou Sukovou z Oddělení galaxií a planetárních soustav oceněnou nedávno Akademií věd.

Píšete, voláte, ptáte se na řetízky teček na obloze

A my odpovídáme. Jedná se o další várky satelitů Starlink vypouštěných společností SpaceX Elona Muska. Ve finále jich má být 12 000. Spolu s dalšími společnostmi je plánováno vypuštění dalších družic a jejich počet z dnešních necelých 5 000 má stoupnout na 30 000, možná 50 000.

Stránka 1 z 50  > >>