ročník 16, číslo 1/2015: Muži a mužství

editorský tým: Iva Šmídová, Ivan Vodochodský a Jeff Hearn

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

od prvních akademických počinů v oblasti kritických studií mužů a mužství (KSMM) v České republice uplynula již téměř dvě desetiletí. Někteří z nás zažili v českých sociálních vědách první polovinu 90. let, která byla dobou přelomovou. Sociologie se znovu začala hlásit o slovo po dlouhých letech diskontinuity a zpřetrhaných vazeb s vývojem oboru na západ od našich hranic. V tomto složitém procesu byla pro ni KSMM nejen novým objevem, ale pravděpodobně i jednou z největších výzev. Myšlenka, že muži a mužství by mohli a měli být podrobeni systematickému badatelskému zájmu, a to z profeministických pozic a s akademickou výbavou genderových studií, která se ve střední a východní Evropě objevila jen několik let předtím, byla v té době – a pro mnoho lidí stále zůstává – velmi revoluční. Mezi průkopnické texty českých KSMM řadíme studie obou českých koeditorů tohoto monotematického čísla, Ivy Šmídové (1997) a Ivana Vodochodského (1999), dále tematické knižní recenze Hany Havelkové (1995) a Pavly Horské (1994), vědecké stati Hany Maříkové (1999) a Radky Dudové (2002) či studentský výzkum Petry Šťastné (1998). Konkrétně muži jako potenciálním výzkumným tématem se v českém prostředí do té doby zabývalo pouze málo badatelů (např. Ivo Možný 1983, Zbyněk Vybíral 1995), z nichž žádný se zřetelně nehlásil k genderově reflexivnímu přístupu.

Datum vydání tohoto monotematického čísla má zvláštní význam i pro KSMM v mezinárodním kontextu. Před dvaceti lety poprvé vyšly klíčové Masculinities od Raewyn Connell. U nás i v dalších zemích se tato kniha stala milníkem na cestě pomalu rostoucí komunity zájemců o kritická studia mužů a mužství. Byla citována takřka ve všech akademických pracích o maskulinitách, které od té doby vyšly. Velmi si proto ceníme exkluzivního rozhovoru, který nám Raewyn Connell do tohoto čísla poskytla. V něm chceme nejen vzdát hold jedné z velkých zakladatelek tohoto oboru bádání a klíčové postavě v posledním více než čtvrtstoletí jeho vývoje, ale také představit vitální a otevřeně smýšlející autorku, která se aktuálně zabývá nejen maskulinitami, ale i mnoha dalšími souvisejícími tématy – genderem, pracovním životem, vzděláváním, teoriemi z globálního Jihu (Southern theories) aj. – z globální perspektivy. Raewyn Connell se staví proti škatulkování do jednoho genderu, a podporuje spíše relační přístup k genderu, což je ostatně velmi důležité hledisko pro další rozvoj studií mužů a mužství. V rozhovoru se ohlíží za velkou mezinárodní konferencí na téma mužů a mužství, která se uskutečnila v červnu 2014 v Reykjavíku.

Před sebou máte pravděpodobně první monotematické číslo akademického časopisu v České republice i celém regionu věnované výhradně studiím mužů a mužství.[1] Jeho cílem však není zpětné ohlédnutí za vývojem v naší zemi, spíše naopak.

V této souvislosti je nám zvláštním potěšením publikovat esej Ann Snitow, který byl původně zvanou přednáškou na Druhé konferenci českých a slovenských feministických studií: Feministická studia na hranici v Brně 2011. Tento text otiskujeme jako klíčový historický dokument, a to i s ohledem na ocenění Courage in Public Scholarship Award za odvahu při veřejném akademickém angažmá v sociálních a humanitních vědách, které si Ann Snitow jako jeho první laureátka převzala 9. června 2015 od New School for Social Research – Europe ve Varšavě.

Jako hostující editoři jsme toto číslo nijak zvlášť nevyhradili českým autorkám a autorům a po uveřejnění výzvy jsme dali prostor i autorkám a autorům z dalších zemí. Původní práce jsou v tomto čísle zarámovány již uvedenou přednáškou Ann Snitow a interview s Raewyn Connell, jež souvisejí s hranicemi mezi severem, jihem, východem a západem. V osobnější rovině je vedeno další interview, tentokrát s Jeffem Hearnem, který je koeditorem tohoto čísla a členem redakční rady našeho časopisu a který udržuje kontakt s českým akademickým prostředím již od počátku minulé dekády. Tento průkopník KSMM vzpomíná, jaké to bylo provádět výzkum mužských praktik z kritické perspektivy, a nastiňuje některé klíčové problémy a témata, kterým by se akademické úsilí inspirované KSMM mělo věnovat do budoucna.

V předkládaném čísle tak vedle sebe stojí texty, rozhovory a dokumenty, které společně ukazují KSMM jako živou a rostoucí badatelskou specializaci, která nám pomáhá uchopit některé nejaktuálnější sociální problémy a nabízí nové pohledy širokému čtenářskému okruhu v sociálních a humanitních vědách. Na následujících stránkách najdete články na témata jako výzkum práce s pachateli domácího násilí v regionu (Katarzyna Wojnicka), sebereflexe českých mužů v jednom typicky feminizovaném povolání – učitelů v mateřských školách (Nina Fárová) nebo vizuální a prostorové aspekty odborné péče o marginalizované muže v Nizozemsku (Iris van Huis a Marleen van der Haar). Další články analyzují literární krajiny otcovství v českém a polském prostředí (Marcin Filipowicz), vztah korejských filmových tvůrkyň a režisérek k mužské hegemonii (Richard Howson a Brian Yecies) a reprezentace gayů v českých televizních seriálech (Zdeněk Sloboda).

Ve většině zemí, kam sahá čtenářská a autorská obec tohoto časopisu, nejsou kritická studia mužů a mužství ani po několika dekádách své existence součástí hlavního proudu sociálních věd. To není překvapivé, i když odhlédneme od národních rozdílů v některých aspektech, vyznačují se totiž tyto společnosti ve své každodennosti jako mužsky mocensky orientované a s patriarchálními tendencemi. V  takových společnostech se snahy o reflexi androcentrismu a genderový pohled na muže a mužství dosud nesetkávají s uznáním ani zájmem. Zdá se však, že se věci pomalu hýbou kupředu. Na pultech knihkupectví i knihoven již máme k dispozici množství relevantních a aktuálních publikací o mužích a maskulinitách, ať již jde o tituly staré či nové, domácí, překladové nebo zahraniční. Dnes, na rozdíl od první generace, tak již takřka každý zájemce o studia mužů a mužství má přístup k aktuální produkci. Na dvou společenskovědních fakultách v České republice se KSMM stala nedílnou součástí vysokoškolské výuky. Mezi pozitivní projevy tohoto trendu patří nejen rostoucí počet akademických textů pocházejících z projektů výzkumné spolupráce se studenty, ale i růst mezinárodní obce badatelek a badatelů v KSMM, která překračuje a stírá hranice mezi státy. Součástí národní i mezinárodní politické agendy se stávají témata mužů a maskulinit pojatá explicitně z genderové (a někdy i kritické) perspektivy; na národní i evropské úrovni jsou zakládány specializované instituce. Pro zahrnutí mužů do genderové rovnosti je klíčové uplatňovat kritický přístup a perspektivy – a právě KSMM nám umožňuje kriticky analyzovat a posuzovat nejen některá módní témata související s proměnou mužů a mužství, ale i témata za jejich obzorem.

Předkládaným monotematickým číslem bychom rádi přispěli k probíhajícímu úsilí o budování mezinárodní spolupráce v kritických studiích mužů a mužství. Rádi bychom přispěli k rozvoji originálních perspektiv, užitečných přístupů a možností nahlédnout na naléhavé problémy dnešních společností. V čísle najdete texty v českém a anglickém jazyce pocházející od badatelek a badatelů z těchto dvou, ale i dalších jazykových oblastí – tedy od rodilých i nerodilých mluvčích. Výzvou je toto číslo nejen pro muže a mužství, na něž odkazuje svým názvem, nýbrž i pro samu redakční praxi časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum. Je to totiž vůbec první číslo dvojjazyčné, kterým se časopis obrací k novému čtenářskému okruhu v zahraničí. Přejeme Vám příjemné a inspirativní čtení!

Iva Šmídová, Ivan Vodochodský a Jeff Hearn