Článek se věnuje etymologické analýze českých názvů savců přejatých z jazyků původních obyvatel Ameriky. První díl seriálu se zabývá názvy vačnatců, chudozubých, primátů a šelem, včetně názvů několika plemen domácího psa. Všímá si jak taxonomických vztahů mezi jednotlivými druhy savců, tak lingvistických, především etymologických vztahů mezi jejich názvy, rovněž hledá jejich původní významy a cesty, jimiž pronily do češtiny. Jako nejčastější zdroje výpůjček se jeví klasická tupíjština a jazyk nahuatl.
Seznam použité literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
This article presents an etymological analysis of Czech names of mammals borrowed from the native languages of the Americas. The first part focuses on the names of marsupials, xenarthrans, primates and carnivores, including the names of some breeds of domestic dog with Amerindian origin. The analysis takes account of both taxonomic relationships between the mammalian species and the linguistic, mainly etymological, relationships between their names. The author searches for the original meanings and reveals the ways these borrowings were utilized in the Czech language. The most frequent sources of borrowings of Czech zoonyms are classical Tupi and Nahuatl.