Soubor literárněhistorických studií a kritik shrnuje autorovy práce od konce 60. let do současnosti. Zabývá se v nich literárněhistorickou problematikou přelomového období z konce 19. století, kde je středem jeho zájmu zejména symbolistně dekadentní proud české literatury (Jiří Karásek ze Lvovic) a osobité vyústění tohoto proudu v kontextu českého literárního vývoje (Viktor Dyk). Největší pozornost je posléze věnována autorům křesťanské orientace (Bohuslav Reynek, Jaroslav Durych, Jan čep, Jan Zahradníček ad.), jejichž postavení ve vývoji české literatury 20. století bylo v minulosti velmi zkreslováno. Také v literární kritice se autor zaměřil na spisovatele tohoto ideového zaměření (Zdeněk Rotrekl, Václav Renč, Zbyněk Hejda, Pavel Švanda ad.) a na jejich místo v současném literárním kontextu.