Všechna hlavní pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) se otevřela ve dnech 12. - 16. listopadu 2019 veřejnosti. Návštěvníci se mohli seznámit s laboratoří, která disponuje nejsilnějším laserem na světě, pozorovat atomy nebo si vyzkoušet tvarovou paměť slitin.
Nacházíte se
Aktuality
Osud Miloše Lokajíčka byl úzce provázán s historickými zvraty 20. století, které ovlivnily jeho soukromý i pracovní život. Ten zasvětil rozvoji fyzikálních věd a šíření křesťanských hodnot a víry.
Lukáš Ondič převzal 5. 11. 2019 Prémii Lumina quaeruntur udělovanou Akademii věd. Ve Fyzikálním ústavu založí díky prémii vlastní vědecký tým, který se bude věnovat studiu nových nanofotonických platforem na bázi diamantu vhodných pro kvantovou fotoniku a senzoriku. Zeptali jsme se na jeho plány.
Fyzikální ústav Akademie věd ČR zvýšil rychlost svého připojení do sítě LHCONE na 100 Gbps a usnadnil tak svým vědcům zpracovávání obrovského množství dat produkovaných největším urychlovačem částic na světě. V mezinárodní laboratoři CERN jsou čeští vědci zapojeni do dvou ze čtyř velkých experimentů prováděných v LHC: ALICE a ATLAS.
Minerální bohatství jáchymovského ložiska je známo již téměř pět století, od dob významného německého učence Georgia Agricoly. Přesto se týmu vědců v čele s Jakubem Plášilem během posledních let podařilo objevit a popsat více než desítku dosud neznámých minerálů, zejména obsahujících uran. Nejen jim je věnována souborná publikace Jáchymov – mineralogická perla Krušnohoří, u jejíhož vzniku stáli spolu s Plášilem i Pavel Škácha a Vladimír Horák.
Nepromarněte jedinečnou šanci prozkoumat, co se děje za dveřmi Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) v Ládví, Střešovicích a Dolních Břežanech. Přijďte se ve dnech 12.–16. listopadu 2019 podívat na nejsilnější laser na světě, pozorujte s námi atomy nebo navštivte laboratoře, kde vědci zkouší tvarovou paměť slitin. To vše během Dnů otevřených dveří.
Transparentní keramika se v laserové technice využívá jako matrice aktivních laserových prostředí vysokovýkonových laserů, kde se začala prosazovat od začátku milénia. Díky svým jedinečným vlastnostem je atraktivní alternativou monokrystalů a skel, kdy nachází využití v široké škále oborů a aplikací zahrnujících optiku, vojenství, medicínu, detektory záření a další.
Kanadsko-americký fyzik a kosmolog James Peebles a švýcarští vědci Michel Mayor a Didier Queloz jsou novými nositeli Nobelovy ceny za fyziku. Královská švédská akademie věd ocenila jejich přínos k pochopení vývoje a struktury vesmíru od velkého třesku po dnešek a objev první exoplanety obíhající kolem hvězdy podobné Slunci. Výzkumu exoplanet se věnují i vědci v Akademii věd ČR.
Nebezpečné bojové chemické látky jako novičok nebo sarin by mohl několikanásobně účinněji rozložit nový nanokompozit. Na jeho vývoji se podíleli i vědci Akademie věd ČR, Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu a Jiří Henych z Ústavu anorganické chemie, spolu s kolegy z dalších českých institucí i Uppsalské univerzity.
První podzimní měsíc byl na Fyzikálním ústavu AV ČR ve znamení akcí pro veřejnost, kterých proběhlo hned několik. Akce konající se každý rok, jako je Festival vědy a Noc vědců, byly letos doplněny zapojením Fyzikálního ústavu do sousedských slavností Zažít město jinak.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »