Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Podívejte se na Venuši a hvězdokupu Plejády aneb rodinné večery zaručeny
V těchto dnech spatříte nad západním obzorem jak velmi jasnou Venuši, tak i zimní souhvězdí Býka s hvězdokupou Plejády. Planeta Venuše ve dnech 3. a 4. dubna projde přímo okrajem hvězdokupy. Oba objekty si budou blízko ale jen na obloze. Zatímco Venuše je nyní ve vzdálenosti asi 95 milionů kilometrů, Plejády jsou 40milionkrát dál. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 100 milionů roků a její vzdálenost na více než čtyři sta světelných roků. Bez dalekohledu na světlé městské obloze uvidíte sotva pět hvězd Plejád rozmístěných na ploše o průměru dvou měsíčních úplňků. Pod tmavou oblohou to bude až 12 a v malém dalekohledu uvidíte několik desítek hvězd. Venuše a Plejády se od sebe postupně vzdálí, oba objekty ale budete moci pozorovat po celý duben.
Jan Palouš: Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám (Nušlova cena ČAS, 18. 12. 2015)
Přinášíme záznam z předání Nušlovy ceny za rok 2015, kterou převzal prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR 18. prosince 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák, laudatio přednesl prof. Michal Křížek. Průvodní slovo měl Dr. Jiří Grygar.
Na čem pracujeme: MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?
Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU stála v čele vědeckého týmu, který se zabýval pečlivým studiem podrobných spektroskopických měření hvězdy MWC 349A. Pečlivou analýzou těchto dat ukazuje, že tato hvězda zabalená v několika obalech mezihvězdné látky je ve skutečnosti hvězdou na sklonku života. Tím tento tým vyřešil jednou z dlouhodobých záhad stelární astrofyziky.
S Krtkem astronautem na oběžnou dráhu - povídání pro děti v rámci projektu Věda na doma
O cestě českého astronauta Krtka s americkým astronautem Andrewem Feustelem na oběžnou dráhu Země. Pavel Suchan s sebou před kameru přivede i skutečného Krtka astronauta, o jehož letu si budeme vyprávět.
Záznam přednášky "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru"
Přinášíme vám záznam přednášky prof. Vladimíra Karase (Astronomický ústav Akademie věd ČR) a dr. Michala Zajačeka (Centrum teoretické fyziky Polské Akademie věd) na téma James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru.
Přinášíme záznam přednášky Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR a Hynka Medřického z České astronomické společnosti - Klášter Broumov 15. 1. 2020.
Exkurze a prohlídky pro veřejnost do odvolání zrušeny!
V souladu s vyhlášením vlády o Stavu nouze a s nařízením ředitele Astronomického ústavu AV ČR se s okamžitou platností ruší veškeré exkurze pro školy a veřejnost až do 12. dubna. Na tuto dobu se žádné nebudou přijímat a objednané se ruší. Na období od 13. dubna zatím objednávky exkurzí nepřijímáme a již objednaným jejich termín můžeme potvrdit až po 12. dubnu.
Přinášíme další z rozhovorů s našimi vědci, tentokrát s RNDr. Miroslavem Bártou, Ph.D. o tom, jak čeští vědci naučili observatoř ALMA pozorovat Slunce.
Na čem pracujeme: Tauridy jsou křehká tělesa kometárního původu
Před třemi roky upozornili astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty ASU na novou větev meteorického roje Taurid, v níž se mohou nacházet stometrová tělesa na dráze potenciálně kolizní se Zemí. Zaznamenané případy bolidů byly podrobeny podrobné analýze fragmentace a bylo odvozeno, že celkově jsou Tauridy velmi křehkými tělesy.
Na čem pracujeme: Přerozdělování energie ve dvojsmyčkové erupci
Galina Motorina ze Slunečního oddělení ASU vedla práci, v níž se spolupracovníky ze zahraničí studovala jednu z mnoha slunečních erupcí. Tento vybraný exemplář tzv. „chladné erupce“ vykazoval všechny znaky pro podporu jednoho z modelů vysvětlujících přerozdělování energie v erupci. Numerický model pak jejich závěry bezezbytky potvrdil.
Rozhovor s dr. Petrem Pravcem nejen o metodě „kinetic impactor“ (test změny trajektorie asteroidu na kolizní dráze Země), pod jehož vedením probíhá česká spolupráce na tomto projektu.
Výzkum exoplanet je moderním směrem astrofyziky, který byl nyní oceněn polovinou Nobelovy ceny pro M. Mayora a D. Queloze za první objevenou exoplanetu okolo hvězdy podobné Slunci. Kolik je vlastně exoplanet ve vesmíru? Lze je srovnat se Sluneční soustavou? Jak vypadají a jaké mají atmosféry (pokud vůbec nějaké mají)? Existuje život ve vesmíru? Při hledání odpovědí na tyto otázky se naučíte pracovat s dvoumetrovým Perkovým dalekohledem, největším dalekohledem na území ČR. Pomocí CCD kamery nasnímáme vybranou hvězdu, kolem které obíhá exoplaneta. Ze získaných dat se o ní pak pokusíme dozvědět co nejvíce informací.
Rozhovor s doc. Lubošem Perkem u příležitosti jeho 98. narozenin
Chcete dohlédnout dál? Nasměrujte tam „Perka“… Jana Žďárská z Kosmologické sekce České astronomické společnosti zpovídala doc. RNDr. Luboše Perka, DrSc., dr. h. c.,
u příležitosti jeho 98. narozenin. Rozhovor vyšel v Československém časopise pro fyziku č. 67 (2017).
Jizerská oblast tmavé oblohy na EUROREGION Tour 6. a 7. března
Jizerská oblast tmavé oblohy se představí na veletrhu cestovního ruchu EUROREGION Tour ve dnech 6. a 7. března 2020 v Eurocentru v Jablonci nad Nisou. Vstup zdarma. Více o veletrhu na www.euroregiontour.cz.
Na čem pracujeme: Osud svléknutého neutrálního vodíku v kupě galaxií v Panně
Kupa galaxií v Panně je ideálním místem pro studium vzájemného působení jednotlivých galaxií v prostředí galaktické kupy. Také proto se na toto místo na obloze soustřeďují mnohé rádiové přehlídky, s jejichž pomocí lze analyzovat dynamické procesy na velkých prostorových škálách. Hned pět pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU pod vedením Rhyse Taylora pátralo, kam se v galaktické kupě v Panně poděl neutrální vodík, který v některých členech kupy zjevně chybí.
Se začátkem letošního roku převzala vedení Stelárního oddělení Mgr. Brankica Kubátová, Ph.D.
Výzkumným oborem Dr. Brankici Kubátové je teorie přenosu záření v hvězdných atmosférách, horké a hmotné hvězdy, vlivy nehomogenit na předpovědi modelu větru, Monte-Carlo simulace, modelování hvězdných spekter a stanovení hvězdných a větrných parametrů horkých, hmotných hvězd.
Na čem pracujeme: Žďár nad Sázavou – nejlépe zdokumentovaný pád meteoritu v historii
9. prosince 2014 v 17.17 SEČ proletěl nad územím České republiky velmi jasný meteor – bolid. Byl zaznamenán několika stanicemi Evropské bolidové sítě v České republice. Velmi bohatý pozorovací materiál, přirozeně zcela špičkově zpracovaný, umožnil předpovědět dopadovou oblast meteoritů, kde byly posléze za velmi složitých podmínek také tři fragmenty nalezeny. Místa dopadů a hmotnosti fragmentů zcela odpovídaly výpočtu získaného z velmi kvalitních pozorovacích dat. Díky tomu se meteorit Žďár nad Sázavou řadí mezi nejlépe zdokumentované a analyzované pády meteoritů v historii. Dostupná data a jejich analýzu v článku zevrubně popisují Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z Oddělení meziplanetární hmoty ASU.
10. února 2020 v 5:03 našeho času z Floridy úspěšně odstartovala sonda Solar Orbiter (ESA - NASA). Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla raketa Atlas V 411 společnosti ULA (United Launch Alliance). Po stabilizaci na oběžné dráze byl zapnut hlavní motor a sonda byla nasměrována na cestu ke Slunci. Cesta do blízkosti Slunce (maximální přiblížení 0.28 astronomické jednotky) potrvá necelé 2 roky, k navedení ke Slunci bude využito gravitační působení Venuše.
Solar Orbiter - evropská mise ke Slunci s českou účastí
Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.
Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.
Jaká je šířka Středoevropského časového pásma a kterým poledníkem začíná a kterým končí?
Tak se nás zeptal před pár dny jeden člověk. Zajímavá otázka, ale těžká odpověď. Zformuloval ji vedoucí skupiny Planetární soustavy Astronomického ústavu AV ČR Dr. Cyril Ron.
Toto je snímek Slunce s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno
Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.
Podívejte se na Venuši a hvězdokupu Plejády aneb rodinné večery zaručeny
V těchto dnech spatříte nad západním obzorem jak velmi jasnou Venuši, tak i zimní souhvězdí Býka s hvězdokupou Plejády. Planeta Venuše ve dnech 3. a 4. dubna projde přímo okrajem hvězdokupy. Oba objekty si budou blízko ale jen na obloze. Zatímco Venuše je nyní ve vzdálenosti asi 95 milionů kilometrů, Plejády jsou 40milionkrát dál. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 100 milionů roků a její vzdálenost na více než čtyři sta světelných roků. Bez dalekohledu na světlé městské obloze uvidíte sotva pět hvězd Plejád rozmístěných na ploše o průměru dvou měsíčních úplňků. Pod tmavou oblohou to bude až 12 a v malém dalekohledu uvidíte několik desítek hvězd. Venuše a Plejády se od sebe postupně vzdálí, oba objekty ale budete moci pozorovat po celý duben.
Jan Palouš: Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám (Nušlova cena ČAS, 18. 12. 2015)
Přinášíme záznam z předání Nušlovy ceny za rok 2015, kterou převzal prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR 18. prosince 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák, laudatio přednesl prof. Michal Křížek. Průvodní slovo měl Dr. Jiří Grygar.
Na čem pracujeme: MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?
Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU stála v čele vědeckého týmu, který se zabýval pečlivým studiem podrobných spektroskopických měření hvězdy MWC 349A. Pečlivou analýzou těchto dat ukazuje, že tato hvězda zabalená v několika obalech mezihvězdné látky je ve skutečnosti hvězdou na sklonku života. Tím tento tým vyřešil jednou z dlouhodobých záhad stelární astrofyziky.
S Krtkem astronautem na oběžnou dráhu - povídání pro děti v rámci projektu Věda na doma
O cestě českého astronauta Krtka s americkým astronautem Andrewem Feustelem na oběžnou dráhu Země. Pavel Suchan s sebou před kameru přivede i skutečného Krtka astronauta, o jehož letu si budeme vyprávět.
Záznam přednášky "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru"
Přinášíme vám záznam přednášky prof. Vladimíra Karase (Astronomický ústav Akademie věd ČR) a dr. Michala Zajačeka (Centrum teoretické fyziky Polské Akademie věd) na téma James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru.
Přinášíme záznam přednášky Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR a Hynka Medřického z České astronomické společnosti - Klášter Broumov 15. 1. 2020.
