Nové knihy
Teoretické základy památkové péče na prahu 21. století
V posledním desetiletí zřetelně se zhoršující postavení zejména nemovitého kulturního dědictví v české společnosti, zrcadlící se v opakovaně neúspěšných návrzích nového „památkového“ zákona, odhaluje ztrátu či absenci všeobecného povědomí jasně a přesvědčivě formulovaných teoretických východisek péče o kulturní odkaz minulosti. Neutěšená situace v České republice proto vedla k pracovním setkáním v letech 2016 a 2017 na půdě ČVUT, na jejichž pořádání se spolupodílel Ústav dějin umění Akademie věd České republiky. Při nich zazněla řada diskusních námětů i konsolidovaných referátů. Některé přesahovaly aktuální palčivé problémy každodenní institucializované památkové péče směrem k zamyšlením nad základními východisky moderního civilizovaného vztahu nejen k nemovitým objektům s památkovou hodnotou, ale i ke krajině a životnímu prostředí celkově. Sedm vybraných statí z pera odborníků zastupujících řadu humanitních i přírodovědných oborů obsahuje veřejnosti předkládaná kniha, vydaná s nadějí, že napomohou vyvolat tolik potřebnou citlivou, přitom fundovanou celospolečenskou debatu k této naléhavé otázce. Ludmila Hůrková-Dalibor Prix (eds.) Autoři textů: Martin Horáček, Ludmila Hůrková, Vít Jesenský, Alexander Matoušek, Miloš Solař, Markéta Šantrůčková, Jan Uhlík
Konfiskované osudy. Umělecké památky z německého majetku získaného československým státem a jejich severočeští majitelé
V centru pozornosti česko-německé publikace stojí proces záchrany, ale i devastace kulturně hodnotných předmětů z majetku postiženého poválečnými nacionálně motivovanými majetkovými represemi, a to se zvláštním důrazem na situaci v severních Čechách. Vzhledem k tomu, že pouhý popis odosobněných úředních mechanismů by sám o sobě nebyl schopen adekvátně přiblížit, co a proč se s těmito věcmi stalo, je k obecným kapitolám připojeno devatenáct případových studií sledujících konkrétní vybrané předměty dnes uložené ve veřejných sbírkách, objekty, jejichž zařízení původně tvořily, a osobnosti jejich posledních soukromých majitelů. Kristina uhlíková (ed.) Texty: Kristina Uhlíková, Dita Homolová, Jitka Císařová, Petr Janák, Ivo Habán, Martin Bakeš, Jan Uhlík, Šárka Radostová, Kateřina Nora Nováková, Petra Šťovíčková, Marcela Strouhalová, Filip Suchomel, Jaroslav Kuntoš, Ivan Prokop Muchka, Petra Trnková
Neoklasicismus mezi technikou a krásou: Pietro Nobile v Čechách
Publikace poprvé představuje projekty architekta Pietra Nobileho, vztahující se k působení této významné postavy evropského neoklasicismu v Čechách. Na základě výzkumu architektovy pozůstalosti, uložené v italském Terstu a ve švýcarské Bellinzoně, ukazuje autorka technologické, estetické a sociologické aspekty architektovy tvorby. Rodák ze švýcarského kantonu Ticino se prosadil u vídeňského dvora a zakázkami pro knížete Klementa Lothara Václava Metternicha v Johannisbergu, Kynžvartě a ve Vídni. Patřil k následovníkům slavné generace francouzských architektů Ledouxe a Boullého, kteří zásadně ovlivnili jeho římská studia u Giuseppe Valadiera v letech 1798–1804. Jako ředitel školy architektury vídeňské Akademie výtvarných umění v letech 1818–1849 a vysoký úředník Dvorského stavebního úřadu ve Vídni určoval stavební dění i koncepci architektury celé rakouské monarchie. Objednavateli jeho staveb pro české země byli císař František I., kancléř Metternich i nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek. Nobileho neznámý experiment s kovovými architektonickými prefabrikáty zahájený v Kynžvartě v letech 1832–1833 představuje publikace domácím čtenářům poprvé. Její součástí je i soupis Nobileho díla v Čechách a rozsáhlé anglické resumé. Autorka textu: Taťána Petrasová
Vinzenz Luksch. Soupis historických a uměleckých památek v politickém okresu Litoměřice, Díl II., Okres Litoměřice
Editovaný rukopis Soupisu památek bývalého litoměřického politického okresu vznikl na začátku 20. století v rámci společného topografického projektu Archeologické komise České akademie věd a umění a Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. Jeho text jedinečným způsobem zaznamenává stav památkového fondu na začátku 20. století a podává podrobný obraz často výrazně proměněných či dokonce zaniklých památek. Autorem svazku je česko-německý katolický kněz a historik Vinzenz Luksch. Již na počátku přípravy edice bylo rozhodnuto pomoci obecnému zpřístupnění německy psaného textu jeho překladem a následným vydáním v dvojjazyčné německo-české verzi. První díl věnovaný městu Litoměřice vyšel na konci roku 2015. Druhý trojsvazkový díl se zaměřuje na lokality mimo centrum bývalého okresu. Jana Chadimová, Martin Barus, Kristina Uhlíková (eds.)
Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století – vybrané stavby
Publikace je věnována podobně jako předchozí svazek v této řadě (Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.) historickému a stavebnímu vývoji venkovského stavitelství. Pozornost je tentokrát upřena na jednotlivé vybrané stavby, které se nacházejí na území celé České republiky. Jejich prostřednictvím se publikace snaží upozornit na současný stav venkovské architektury vzniklé převážně v 19. a 20. století a poodhalit její mnohdy skryté hodnoty. Kniha zároveň opět provází stejnojmennou výstavu. Ludmila Hůrková-Klára Mezihoráková (eds.) Texty: Ludmila Hůrková, Pavel Vlček, Tomáš Valeš, Marie Platovská, Markéta Svobodová, Klára Mezihoráková, Jan Uhlík, Zdeněk Poloprutský
Zámek Kačina
Drobná publikace kapesního formátu je určena především pro návštěvníky pozoruhodného klasicistního zámku Kačina na Kutnohorsku. Vychází z podrobného stavebně historického průzkumu Luboše Lancingera, seznamuje čtenáře s okolnostmi dlouho trvající stavby, na níž se účastnila celá řada významných architektů své doby, a to nejen těch, kteří působili v Čechách. Projekt lze zřejmě přisoudit Christianu Schurichtovi, Georgu Fischerovi a předně Johannu Philippu Joendlovi, který na stavbu bezprostředně dohlížel a přizpůsoboval dobovým trendům. Ke stavbě se vyjadřovali i vídeňští architekti Alois Pichl a Joseph Gerog Kornhäusel. Publikace je vybavena fotografiemi celé řady původních plánů, které se ke stavbě zachovaly, v závěru nechybí nezbytný soupis pramenů a literatury. Autor textu: Pavel Vlček