Světelné znečištění
Problém s přehnaným nočním osvětlováním
Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy.
Budoucí generace mají právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu.
Deklarace práv UNESCO pro budoucí generace (přijata v roce 1994)
Světelné znečištění v oblasti Ondřejova se v posledních letech znatelně zhoršuje. Souvisí to s rozšiřováním zástavby kolem dálnice, v obcích a především s velkými průmyslovými areály a se zaváděním osvětlené reklamy. Jde nám o zachování unikátních vědeckých pozorování z observatoře Ondřejov (pozorování planetek, aktivních galaktických jader, nestabilních hvězd, meteorů atd.). Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů. Výzkum v Astronomickém ústavu AV ČR je financován ze státního rozpočtu a má vynikající mezinárodní ohlas. V Ondřejově se nachází největší dalekohled v České republice o průměru dvou metrů a řada dalších přístrojů. Řešení pro účelné svícení v oblasti, které bude minimalizovat narušení pozorovacích podmínek, existují.
Mapy světelného znečištění v České republice a v Evropě (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Nejbližší tmavší místa jsou na východním Slovensku a v Alpách. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Na druhé mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO).
Autor: Fabio Falchi, Martin Mašek.
Zájmová zóna kolem observatoře Ondřejov
Naším cílem je omezit světelné znečištění atmosféry v oblasti ondřejovské observatoře a tím zlepšit a zachovat do budoucna na dobré úrovni podmínky pro vědecká astronomická pozorování prováděná v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR.
Hvězdárna je umístěna nad obcí Ondřejov, v nadmořské výšce 520 m. Je to jedno z nejvýše položených míst v oblasti. Hranice ochranné zóny byla stanovena tak, že prochází po hřebenech, které při pohledu z Ondřejova tvoří nejbližší obzor. Světelné zdroje umístěné uvnitř zóny poblíž její hranice tak jsou většinou z Ondřejova přímo viditelné, zatímco zdroje vně vymezené zóny jsou již alespoň částečně skryty. Hranice vytyčená podle tohoto pravidla má nepravidelný tvar a je znázorněna na mapce. Na severu prochází hranice zóny mezi obcemi Struhařov a Svojetice. Uvnitř zóny dále leží Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, Čerčany, Ostředek a Stříbrná Skalice. Na severovýchodě hranice prochází západně od Konojed a jižně od Jevan. Obě tyto obce leží vně zóny. Vzdálenost hranice zóny od hvězdárny kolísá mezi 6 až 10 km. Nejvzdálenější obcí jsou Čerčany, které jsou z Ondřejova přímo viditelné. Proto jsou do zóny zahrnuty na rozdíl od podobně vzdálené Sázavy. Ochranná zóna zahrnuje i úsek dálnice D1 zhruba mezi 17. a 34. kilometrem a úsek silnice 1. třídy č. 3 mezi Mirošovicemi a Poříčím nad Sázavou. Konzultace a bližší informace: Pavel Suchan, suchan@astro.cz, 226 258 411, 737 322 815.
Děkujeme stavebníkům a dalším subjektům za spolupráci.
Jizerská oblast tmavé oblohy
Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí. Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku. K ní se přidaly další instituce – Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Jizerské hory, Nadleśnictwo Świeradów Zdroj, Nadleśnictwo Szklarska Poreba a Lesy ČR, krajské ředitelství Liberec. Tyto instituce 4. listopadu 2009, v rámci Mezinárodního roku astronomie, společně vyhlásily Jizerskou oblast tmavé oblohy. Další informace na www.izera-darksky.eu a také v PDF letáku, který si stáhnete kliknutím na obrázek níže.
Pořad České televize na téma "Budiž světlo" vysílaný 17. 12. 2019.
Osvícenci a tmáři. Jak důležité je pro člověka světlo – a jak důležitá je tma? Pozvání přijali historik Vít Vlnas, architektka Lenka Maierová, světelný technik Petr Baxant, chronobioložka Zdeňka Bendová, odborník na světelné znečištění Pavel Suchan a fyzik a environmentalista Jan Hollan.
Úspěšný film českých studentů upozorňuje na světelné znečištění
Na konci roku 2019 měl na Youtube premiéru úspěšný projekt tři studentů ze SPŠPT Panská. Film "Hledání ztracené tmy" se stal jedním z nejpodporovanějších na fundraisingovém portálu Startovač.cz a prostřednictvím rozhovorů ukazuje velice názorně na hlavní problémy týkající se světelného znečištění. Ve filmu uvidíte také ondřejovskou hvězdárnu a poslechnout si můžete i Pavla Suchana, který má na hvězdárně na starosti ochranu pozorovacích podmínek a světelnému znečištění se profesně věnuje.
Podrobné informace, video samotné i kontakty na štáb naleznete zde na tomto odkazu. Samostatný odkaz na video na kanálu Youtube zde.
Krátký film Dny bez nocí
Dny bez nocí je krátký film vyrobený původně pro Brněnskou muzejní noc 2010 Hvězdárnou a planetáriem v Brně, který se týká světelného znečištění a ukazuje nejen světelné znečištění, ale také krásy noční oblohy, o které nevhodným osvětlením přicházíme. Film ukazuje rozdíly mezi dnešní a nezměněnou oblohou, poukazuje na příčiny dnešního neutěšeného stavu a ukazuje řešení, jak svítit lépe.
Záchrana noční oblohy (s českými titulky)
Záznam přednášky Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR a Hynka Medřického z České astronomické společnosti - Klášter Broumov 15. 1. 2020: https://slideslive.com/38923947